Melodie mého srdce --- Díl I.

1. května 2018 v 17:00 | Ami-chan |  + Melodie mého srdce - autor Ami-chan --- DOKONČENO ---
Tak, je tu ten první dílek, prosím, ignorujte chyby, a že jich tam je, pst sem to flákala, ale snad to není tak děsný. Užijte si to...
gbhnj
Krásný letní den. Slunce pálí, děti pobíhají venku, smích nezaniká. Dneska se cítím velmi dobře, ovšem, jsou tu jisté věci, nebo spíš lidi, který bych nejrači vymazala ze svýho života. No,ale oni mě asi taky. Přesto se snažím užít si každou vteřinu života, i když není zrovna růžová.Nevadí,že vše vždycky nevyjde,jak bych chtěla.To je prostě život.Život je hra a my hrajeme.Občas ňáká figurka odpadne a možná proto skončí i ostatní,ale ne já.Já nepřestanu hrát,dokud nevyhraju.Proč?... Protože já se nikdy nevzdávám!!!Ano,to mě naučil jeden kluk.Kluk,na kterého nezapomenu a který navždy zůstane v mém srdci…

Jsou to už 4 roky co odešel a nedal o sobě vědět.Neuplyne den,abych na něj nemyslela,den,abych si nevzpomněla na jeho krásný uklidňující úsměv,den,abych si nevybavila jeho nádherné modré oči,které mi připomínají mořskou hlubinu,ve které se při každém pohledu do nich můžu utopit.Ty jeho oči měli takovou hloubku,ale...já se nikdy nebála.Naopak,cítila sem se v bezpečí.Jako by mi nikdo nemohl ublížit.Nevím,čím to bylo.Ale jo,vim,…byl to on!Jeho duše bojovníka,která vždy bojovala až do konce,jeho statečné srdce,které tisíckrát obětoval za ty,co miluje.Kéž bych byla jako on.Měla jeho odvahu,jeho sílu,jeho vůli,jeho….pane jo,je toho moc.Vytvořil si v mém srdci zvláštní místo,aniž by o tom věděl.Místo,které bude navěky patřit jenom jemu a které nikdy nikdo nevymaže.Dokonce ani já,pokud bych chtěla.Je to moc silné.Nechci,ale kdyby………Co to melu.Já sem tak blbá.Kdo ví,jestli ho někdy ještě uvidim.Slíbil,že se vrátí,ale pořád nic.Co když na mě zapoměl?NE,sakra,za tohle bych se měla profackovat.Co to vůbec melu?On přece nikdy nebere své slovo zpátky….to je jeho cesta ninji…

Brána Konohy je stále otevřená.Ne kvuli němu,ale já přesto každý den vyhlížim mladého blonďatého chlapce,jehož kroky směřují sem,zpátky domů.Ale co když ho nepoznám?Přece jen jsou to 4 roky.Každý se změnil,já,mý přátelé,ano,určitě i on.Co se strachuju?On se nikdy nezmění.Teda doufám.Ale co se bojim?Dyť ty jeho oči bych poznala kdekoli.Ty,které byly tak upřímné a plné soucitu.Co si to nalhávám?Za tu dobu si na mě určitě ani nevzpomněl.Má na práci důležitější věci,proto taky odešel.Určitě právě piluje ňákou skvělou techniku ,kterou by oslnil,ale to není potřeba.On sám je zázrak,alespoň teda v mých očích.Už se pomalu vzdávám naděje,že se někdy vrátí.Ale přece jen...naděje umírá poslední.Ať chci nebo ne,já pořád věřím.Věřím,že se vrátí.Nemůžu to ovládnout,nemám tu moc.Možná si to nalhávám tak dlouho,že tomu sama věřim.Budu se s tim muset smířit.Je pryč...NAVŽDY!

Nebo ne?Ano,je to tak!K bráně Konohy přichází dvě postavy,jedná vysoká a druhá průměrná.Dokonce má blonďaté vlasy a modré safírové oči a.…JO!Je to on.Osoby právě prošli bránou.Strážci Konohy stojí s pusou otevřenou do kořan.

,,Ano,jsou to oni.Určitě!",špitají si mezi sebou dva z nich a stále sledují dvojici,která vešla do vesnice.Klidným pomalým krokem kráčí ulicemi a rozhlíží se všude po okolí.Zastaví se až u Ichiraku,kde se bonďák rozplývá nad krásnou vůní ramenu,kterou už dlouho necítil.Vyšší muž se usměje a podá návrh dřív,než by se z něho vyklubalo vynucení.
,,Tak co,dáš si ramen?",optá se s úsměvem blonďáka,který ho samou radostí popadne kolem krku.
,,Díky Senseii!Ale ne,že mě pozveš a zas za to zaplatim já!",zdůrazní a odtáhne se od vyššího muže.Plnou parou vystřelí ke stánku a zabere si první volené místo.
,,Hele,počkej prcku,nemáme čas tu lelkovat.Objednej to a padáme!",zkazí mu muž radost,ale blonďák se nehodlá vzdát.
,,Ale proč?Nebyl sem tu 4 roky,tak snad tu můžu posedět aspoň pár minut a vychutnat si ramen!"
,,Až jindy,teď se musíme stavit za hokage-sama a podat správu o našem návratu!"
,,No jo,ty si ale protiva.",povzdechne si chlapec a s dvěma obříma porcemi nudlí se připojí ke svému učiteli.Mají namířeno do kanceláře hokage,ale po cestě je zastaví chlapecký křik.
,,CO!!!!!Si to fakt ty?!",vytřeští oči chlapec s hustým obočím a sestřihem podle kastrolu.
,,Huh?Kdo to……….a Lee…………si to ty,že jo?",zaraduje se okamžitě blonďák a rozeběhne se naproti chlapci.
,,Hele,já se ptal první,ale jo,sem.Kdy ses vrátil Naruto?",vychrlí na blonďáka spoustu otázek a
oba si padnou kolem krku.
,,Právě teď,jak se vede?",odpoví mu celej vytlemenej a zeptá se tentokrát on.
,,Ale jo,dobrý.Hele,kam myslíš,že deš?To se ani nepozdravíš se starejma kámošema?",obviní ho křivě Lee a nebručeně si skříží ruce na prsou.
,,Jasně,že jo.Už se na vás moc těším,ale nejdřív se musíme stavit za bábi Tsunade.",odpoví Naruto a uklidní uraženýho Leeho.
,,My?",udivý ho a začne se rozhlížet.Zaregistruje vysokého padesátníka s dlouhými bílými vlasy,postávajícího za Narutem,jak slídí po ňákejch pěknejch roštěnkách.
,,Á,Jiraiyo-sama.Já si vás nevšiml,jak se vede?",pozdraví ho ale odpovědi se nedočká.
,,Co je s nim?",vyzvídá od Naruta a ukazuje prstem na bělovlasého staříka.
,,Co?Ale,to je normálka,hledá ňákou pěknou holku.",mávne nad tim rukou a rozloučí se s kamarádem.Při otočce zachytí Jiraiyu za triko a táhne směr kage kancl.
,,Hey,Naruto,co to vyvádíš?",trhne sebou a vymaní se z Narutova sevření.
,,Co jako?Říkal si,že spěcháme?",zarazí se nad tou motanicí Naruto a podezíravě si Jiraiyu prohlédne.
,,Ale,dyť sme se teď vrátili,Času je dost.Hele,tamhle je stánek.Di si tam sednout,něco si objednej a čekej na mě.Já si udělám malej průzkum.",odbije Naruta a snaží se ho zbavit.jako nenápadně se snaží vytratit,ale Naruto tenhle trik už moc dobře zná a znova na něj nenaletí.
,,Ty jeden zvrhlíku,nikam nejdeš!Předtim,když sem chtěl ramen,tak sme čas neměli a teď,když si zahlíd ňákou pěknou ženskou,tak jako jo?No to teda ne!",protestuje a máchá rukama tak,že mu koupený ramen vylítne….a je po obědě.
,,No vidíš ty trdlo.Určitě máš teď hlad,tak si tam sedni a neotravuj.Já se k tobě pak připojim.",postrkuje Naruta směrem ke stánku a zmizí za rohem jako pára nad hrncem.
,,To je děsnej babolap.No co,tak já se du zdlábnout.",povzdychne si Naruto a odfrčí ke stánku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama