Červenec 2016

PRAVĚK - Doba kamenná (NEOLIT)

6. července 2016 v 7:46 | Etsuko Nakamura |  - Toulky Historii
Omluvte prosím případný špatný slovosled, chyby nebo pád - Etsuko Nakamura

PRAVĚK - Doba kamenná (NEOLIT)

Z řečtiny: neos = mladý, lithos = kámen

Mladší doba kamenná se odehrála 8 000 př. n. l. až 5 000 př. n. l. Bylo to období výrobního hospodářství, které nahradilo doposud dominantní lov a sběr. Tomuto období se říká neolitická revoluce z člověka lovce a sběrače, se stal člověk zemědělec.
Typickým rysem neolitické doby bylo zemědělství, pěstování divokých obilnin a luštěnin a chov domácích zvířat. Vyráběl keramické nádoby, broušené a vrtané industrie, oděvy. Pěstování a chov zvířat umožnilo lidem setrvávat delší dobu na jednom místě. Výroba nástrojů a potravin dalo vzniknout první soběstačnosti a kolektivnosti. Neexistuje směna.

ZEMĚDĚLSTVÍ
Cílevědomé zemědělství dalo vzniknout první společné dělbě práce. V prvních etapách se jednalo o ochranu divokého obilí před plevelem, pak pěstování obilovin a luštěnin (čočka, hrách) v úrodných nížinách. Z každého zasetého zrna mohli získat až 10 zrn. Dalšími pěstovanými plodinami byly textilní rostliny (len).
Domestikace zvířat - Zpočátku lidé chytali mláďata divokých zvířat, která drželi v zajetí a postupně si je ochočili (domestikovali). Chovali ovce, kozy, vepře, hovězí dobytek a psy, kteří byli prvními domestikovanými zvířaty.

VÝROBA NÁSTROJŮ
Drobné nástroje i lovecké pomůcky zlepšovali pomocí broušení pískovcovými brousky nebo do nich vrtali dutou kostí nebo bambusem. Používali kamenné sekyrky, klíny a srpy s dřevěnými nebo kostěnými topikami. Ze správných kamenů vytvářeli mlýnky na drcení obilí a orací nářadí, nejčastěji s obrácenou větví v prvních pokusech taženou lidskou a později dobytčí silou. S dalším vývojem začali vyrábět keramiku (hliněné vypalované nádobí), která sloužila pro uskladnění zrn, mléka, vody,… Využívaly se na vaření i náboženské obřady. Stavěním domů a výrobou lodí se rozvinulo tesařství. Zpracováním lnu a vlny vzniklo předení a tkaní. Prvotně používaly přeslici a vřeteno, později primitivní stavy.

SPOLEČENSKÉ VZTAHY
Pravěká rodová společnost se sdružovala v rodinných svazích (kmeny), kde byla společná dělba práce, majetek, rovnost. Významnou roli v kmeni zastávaly ženy - matky (matriarchát - uspořádání rodu po ženské linii)

Figurka ženy z keramiky

OBYDLÍ
Zavedení zemědělství umožnilo usedlejší život pravěkých lidí. Stavěli si pohodlnější a bezpečnější příbytky z dřevěných kůlů a sušených hliněných cihel o velikosti 5x7m nebo 6x40m pro velkorodiny. Každý z domů obsahoval pec nebo ohniště. Kvalitnější strava a lepší obživa umožnila lidem dožití většího věku a narůst počtu obyvatel. Zvýšení počtu lidí vedlo k migraci a hledání nové úrodné půdy. Vypalovali lesy (žďářili) a využívali nově uvolněnou půdu nebo se přesunuli jinam po vyčerpání půdy. Na původní místo se mohli vrátit až po dvaceti letech.

Rekonstrukce neolitického domu

DUŠEVNÍ ŽIVOT
Čím více člověk působil na přírodu, tím více si uvědomoval změny, jakými příroda prochází. Nevysvětlitelné jevy jako je bouře nebo déšť spojoval s nadpřirozenými silami, ze kterých si stvořil mýty na báje a speciální kultovní a náboženské obřady, kterými je uctívali a prosili, aby byli ušetřeni jejich zlobě. Úpravou prošel i pohřeb. Vznikl kult slunce. Nebožtíci byli pohřbíváni do jam ve skrčené poloze, leželi na levém břehu a s tváří k východu. Později se mrtví spalovali (žárové hroby).