Duben 2016

PRAVĚK – Doba kamenná (MEZOLIT)

26. dubna 2016 v 7:09 | Etsuko Nakamura |  - Toulky Historii

Omluvte prosím případný špatný slovosled, chyby nebo pád - Etsuko Nakamura



PRAVĚK - Doba kamenná (MEZOLIT)
Z řečtiny: mesos = střední, lithos = kámen

Střední doba kamenná (Mezolit) bylo období probíhající mezi 10 000 lety př. n. l. až 8 000 let př. n. l. jako pokračování Paleolitu. Je to období mladších čtvrtohor (Holocén). Z geologického hlediska se jedná už o naši současnost.

KLIMATICKÉ PODMÍNKY
Podnebí v období mezolitu bylo poledové. Ledovec ustoupil na sever a došlo ke znatelnému oteplení. Ústup a následné oteplení mělo za následek zvýšení hladin světových moří, způsobeno táním ledovců. Uvolněná plocha umožnila rozšíření zalesněné plochy (pralesy). Zvýšení teploty a zalesnění způsobilo vyhynutí velkých savců.

FAUNA A FLORA
Prvním kolonizátorem nově vytvořených oblastí byla bříza následována borovicí a lískou. Postupně se rozšířil smíšený dubový les s dubem, jilmem, lípou a jasanem. V teplých a suchých oblastech se vytvořily černozemě a spraše.
Voda z ledovců vytvořila jezera, která se stala bohatou zásobárnou ryb. Do nově vzniklých lesů se rozšířil los, jelen, srnec, divočák, zubr medvěd, do vodních toků vydry s bobry, dále pes, zajíc a želvy.

ZPŮSOB OBŽIVY
Když zvířata rozlehlých tundrových plání ustoupily, musel se pravěký člověk přeorientovat na jinačí druhy zvěře. V jeho hledáčku se objevila menší stádová zvířata (Jelen, srnec,…), lovil ryby a svůj jídelníček si zpestřoval sběrem plodin.
V tomto období dochází k domestikaci zvířat (ochočování) - pes, koza, ovce vepř. Naučili se drtit zrní divokých obilovin, Tímto skončilo období přisvojovacího hospodářství.

SÍDLENÍ A BYDLENÍ
Rozptýlení zdrojů potravy způsobilo rozptýlení osídlení. Osady byly malé a během roku se obyvatelé stěhovali, protože jedna lokalita nemohla uživit všechny po celý rok. Struktura osady se sestávala nevelkých chat z lehkého materiálu (větve, kůže,…).

VÝROBA NÁSTROJŮ A ZBRANÍ
Staletími pokusů a omylů, dosáhl pravěký člověk značné zručnosti při výrobě nástrojů denní potřeby i zbraně potřebné pro boj a lov. Začal používat dřevěné luky a šípy s kamennými hroty, kostěné zubaté harpuny, udice, oštěpy s kostěným ostřím, dřevěná pádla, lodě, nejčastěji vydlabané z jednoho kmenu stromů, v zimních měsících lyže nebo sáně.
Jelikož některé nástroje byly příliš velké a neohrabané, pračlověk je zmenšil a zdokonalil. Vznikli tak mikrolity - drobné nástroje.

UMĚNÍ
Umění se z tohoto období prakticky nedochovaly, kromě kostěných nebo parohových nástrojů, na kterých jsou vyryty čáry, linky, vrypy,…





PRAVĚK – Doba kamenná (PALEOLIT)

24. dubna 2016 v 11:26 | Etsuko Nakamura |  - Toulky Historii

Omluvte prosím případný špatný slovosled, chyby nebo pád - Etsuko Nakamura

PRAVĚK - Doba kamenná (PALEOLIT)

Z řečtiny: palaios = starý, lithos = kámen

Pravěk se odehrál ve čtvrtohorách, kdy se střídali doby ledové a meziledové. V současné době se vyskytujeme na konci nebo blížícímu se konci doby meziledové. Hlavním způsobem obživy tehdejších obyvatel bylo sbírání plodů, kořínků, lovu a rybolovu. Jednalo se Přisvojovací hospodářství, člověk byl zcela závislý na přírodě, která mu poskytovala potravu a další materiály.

VÝROBA NÁSTROJŮ A ZBRANÍ:
Hlavním výrobním materiálem, který pravěký člověk používal, byl kámen. Speciálně pazourek, což byl druh křemene, který byl snadno opracovaný otloukáním nebo štípáním a vznikaly z něho různé sekáče a pěstní klíny, které sloužily k řezání, bodání, sekání a škrábání.

specializované nástroje (drásadla, hroty, škrabadla, vrtáky, rydla,…)
kostěné nástroje (hroty, harpuny, jehly,…)

SPOLEČENSKÉ VZTAHY:

Život v tlupách
Život v tlupách byl nutnost, protože čím větší počet byl, tím větší snaha na přežití byla, snadnější lov velkých zvířat. Takovýto život měl výhodu i v obraně. Obyvatelé měli znalosti o ohni, který uměli rozdělávat. Docházelo ke zpracovávání kůži.

Rod
Počátky rodové společnosti. Rod tvořilo pokrevní příbuzenství mužů a žen, které měli už rozdělenou práci. Muži byli lovci a zajišťovali obživu rodu a žena se starala o sběr plodin, přípravu pokrmu a péči o děti. Členové si byli navzájem rovni. Docházelo k dělbě kořisti, vlastnili společný majetek a lidé byli na sobě navzájem závislí a měli i vzájemnou odpovědnost k ostatním členům rodu.

Dorozumívání
Obyvatelé se dorozumívali za pomocí hrdelních zvuků a jednoduché řeči, která se později vyvinula až v dokonalý jazyk. Pravěcí lidé se dorozumívali i malbami a měli velké abstraktní myšlení.

VZTAH K MRTVÝM:
Život v paleolitu byl velice tvrdý. Lidé se dožívali průměrně třiceti let. Ti co se dožili vyššího věku a zemřeli přirozenou smrtí, ne při lovu či porodu, byli považováni za nejváženější členy společenství. Přesto však pravěké lidi obklopovala záhada smrti. Je zajímavé, že již tehdy byli lidé přesvědčeni o odlišnosti těla a "duše". Nejstarší pohřby pocházeli z období středního paleolitu. Nejprve pohřbívali v jeskyních, později do země se zbraněmi, nástroji a šperky. Všechny tyto věci měly mrtvým usnadnit cestu v posmrtném životě.

OBYDLÍ:
Pravěcí obyvatelé se pohybovali nejčastěji v lesostepích. První příbytky se nacházely pod převisy skal, později v jeskyních a nakonec si stavěly primitivní chatrče, převážně na jižních svazích. Podle změny počasí a migrace zvěře se stěhovali do svých letních lovišť a s létem zase zpátky.

UMĚNÍ:
První umění začalo vznikat asi 35 000 let př. n. l. a jejich prvotní účel byl spojený s magickými obřady, především při zajišťování dobrého lovu a ochránili lovce. Prvotně se jen zdobily předměty, později malby v jeskyních a rytiny na skalách nebo kostech. S rozvojem lidského mozku, zručnosti a techniky pokusu a omylu, začali tvořit sošky, především zvířat a později žen jako symbolu matek. S dalším rozvojem se objevovaly ozdoby v podobě spon, jehel, náramků a náhrdelníků.

VZNIK NÁBOŽENSTVÍ:
Náboženství i v tom nejprimitivnějším smyslu vznikalo ze strachu a bezmoci před pohromami. Lidé se snažili vysvětlit přírodní jevy a zdůvodnit si proč se to tak děje. Když to člověk pojmenuje, přestává se toho tolik bát, než když neví, proč se to děje. Víra v tajemné a neviditelné bytosti umožnily vznik náboženských obřadů a dali základ současným náboženstvím. Modlení k bokům, duchů a přinášení jim oběti mělo za úkol získat si jejich přízeň, aby je ušetřili před přírodními katastrofami, hněvem zemřelých, zažehnání nemoci a usnadnění lovu a ochrany. Především pohřbívání, samotné hroby a péče o ně byl projev úcty, strach ze smrti a víra, že duše zemřelých předků, budou nad nimi bdít a nebudou škodit.

Věstonická venuše