Prosinec 2012

Korespondence letového provozu

28. prosince 2012 v 22:55
Jedná se o vytříděné reálné záznamy korespondence z běžného letového provozu z celého světa.

Věž: "Abychom zabránili hluku, uhněte prosím 45 stupňů doprava."
Pilot: "Co můžeme dělat za hluk ve 35000 stopách?"
Věž: "Takovej rachot, jako když vaše 707 narazí do 727 před vámi."

Věž: "Jste Airbus 320, nebo 340?"
Pilot: "Samozřejmě, že Airbus 340".
Věž: " V tom případě buďte tak laskav a zapněte před startem taky ty dva další motory."

Pilot: "Dobré ráno Bratislavo"
Věž: "Dobré ráno, pro informaci, tady je Vídeň"
Pilot: "Chystáme se na přistání Bratislavo."
Věž: "Tady je opravdu Vídeň"
Pilot: "Vídeň?"
Věž: "Ano Vídeň!"
Pilot: "Ale proč? My jsme chtěli do Bratislavy."
Věž: "OK, tak přestaňte přistávat a točte doleva."

Věž ironicky k pilotovi, který právě obzvlášť tvrdě přistál: "No jo, přistání nemusí být žádný tajemství, pasažéři můžou klidně vědět, že už jsou dole."
Pilot: "To nevadí, oni stejně vždycky tleskaj."

Pilot společnosti Alitalia, kterému vyřadil blesk z provozu půlku kokpitu: "Skoro všechno nám vypadlo, nic už nefunguje, ani výškoměr už nic neukazuje ..."
Po pěti minutách nadávání se ozve pilot jiného letadla: "Drž už hubu a zemři jako chlap!"

Pilot: "Máme málo paliva. Okamžitě žádáme další instrukce.
Věž: "Jaká je vaše pozice? Nemáme vás na radaru."
Pilot: "Stojíme na stojánce 2 a čekáme už věčnost na cisternu."

Věž: "Po přistání prosím na Taxiway Alpha 7, Alpha 5, Whiskey 2, Delta 1 a Oskar 2"
Pilot: "Kde to je? My se tady vůbec nevyznáme!"
Věž: "Nic si z toho nedělejte, já jsem tady taky teprve druhý den."

Pilot: "Žádáme o povolení ke startu."
Věž: "Sorry, ale nemáme váš letový plán, kam letíte?"
Pilot: "Do Salzburgu, jako každý pondělí"
Věž: "Dneska je úterý"
Pilot: "To je super, tak to máme dnes volno."

Pilot: "Copak tady není žádný Follow-me-auto?"
Věž: "Negativ, koukejte se dostat na Gate sám!"

Věž: "Vaše výška a pozice?"
Pilot: "Měřím 180 a sedím vepředu vlevo".

Věž: "Máte dostatek paliva, nebo ne?"
Pilot: "Ano".
Věž: "Ano co?"
Pilot: "Ano pane".

Věž: "Oznamte nám očekávaný čas příletu."
Pilot: "Úterý by se mi docela hodilo."

Nový Dess IV

27. prosince 2012 v 23:19
Zdravím Lidičky
Nebudu to dlouze rozvádět. Už mě unavilo mít blog ve stejném stylu s tajemnými pozadími atd. Tento se mi líbil a jestli se vám nelíbí, tak máte smůlu, uvidím kdy budu mít chuť něco opět měnit :-)
Užijte si volno a přeji šťastný Nový rok :-)
Vaše Etsuko Nakamura


Letecké problémy a jejich řešení

27. prosince 2012 v 22:30
Zapsaný problém: levá vnitřní pneumatika skoro potřebuje vyměnit.
Řešení: levá vnitřní pneumatika byla skoro vyměněna.

Problém: zkušební let byl O.K., ale automatické přistávání bylo velice drsné.
Mechanikova poznámka: automatické přistávání na tomto letadle není nainstalováno.

Poznámka: něco je uvolněno v pilotní kabině.
Mechanik: něco bylo utaženo v pilotní kabině.

Poznámka pilota: mrtvý brouci na předním skle.
Mechanik dopsal: byli objednáni živí brouci.

Poznámka: autopilot v poloze "držet výšku" nechá letadlo klesat 60 m za minutu.
Mechanik: tento problém si nemohu předvést na zemi.

Zapsaný problém: Hlasitost DME je na neuvěřitelné síle.
Mechanik dopsal: hlasitost DME byla nastavena na uvěřitelnou sílu.

Zapsaný problém: Třecí zámky způsobují, že se škrtící páčka zastaví.
Mechanik dopsal: proto tam také jsou.

Zapsaný problém: Podezření na prasklé sklo.
Mechanik: podezření je správné.

Zapsaný problém: Motor číslo 3 chybí!
Mechanik: po krátkém hledání byl motor nalezen na pravém křídle.

Zapsaný problém: Letadlo se za letu chová legračně.
Mechanik: letadlo bylo varováno, aby se polepšilo a létalo vážně.

Zapsaný problém: Cílový radar pobroukává.
Mechanik: cílový radar byl přeprogramován přidáním písničkových textů.

Zapsaný problém: Myš v pilotní kabině.
Mechanik: byla namontována kočka.

Zapsaný problém: Spod přístrojové desky se ozývají zvuky. Jsou to zvuky jako by trpaslík bouchal na něco kladívkem.
Mechanik: trpaslíkovi bylo odebráno kladívko.

Slza

27. prosince 2012 v 22:30
Malý chlapec sa spýtal mamy: "Prečo plačeš?"
"Pretože som žena," povedala mu.
"Nerozumiem!" povedal syn. Jeho mama ho len objala a povedala: "A nikdy ani neporozumieš." Neskôr sa chlapec opýtal svojho otca: "Prečo sa mi zdá, že mama plače bez dôvodu?"
..."Všetky ženy plačú bez dôvodu," bolo všetko, čo mohol otec odpovedať. Malý chlapec vyrástol a stal sa mužom, avšak stále nerozumejúc, prečo ženy ...plačú. Nakoniec zavolal Bohu a keď sa dovolal, spýtal sa: " Bože, prečo sa ženy rozplačú tak ľahko??" Boh odpovedal: " Keď som urobil ženu, musela byt výnimočná. Urobil som jej PLECIA dosť silné na to, aby uniesla váhu sveta, ale natoľko jemné, aby poskytovali pohodlie. Dal som jej vnútornú SILU, aby vydržala pôrod dieťaťa a odmietnutie, ktoré veľa ráz okúsi od svojich detí. Dal som jej TVRDOSŤ, ktorá jej pomôže stále pokračovať, keď sa všetci ostatní vzdávajú a starať sa o svoju rodinu napriek chorobám a únave, bez sťažovania sa. Dal som jej CIT milovať svoje deti za všetkých okolností, dokonca aj vtedy, ak ju jej dieťa hlboko ranilo. Dal som jej ODVAHU prijať svojho manžela napriek jeho chybám a sformoval som ju z jeho rebra, aby chránila jeho srdce. Dal som jej MÚDROSŤ, aby vedela, že dobrý manžel nikdy neraní svoju ženu, ale niekedy skúša jej silu a rozhodnosť stáť vedľa neho bez výhrad. A nakoniec som jej dal SLZU, ktorú vyroní, ktorá je výlučne jej, aby ju použila kedykoľvek ju bude potrebovať, aby to zvládla. Na tú slzu má naozaj právo, nik nevydrží bez slova toľko ako žena!" Krása ženy nie je v šatách, ktoré nosí, v postave, ktorú má, ani v spôsobe akým si češe vlasy. Krása ženy musí byť v jej očiach, pretože tie sú bránou k jej srdcu, miestu, kde sídli láska. ...dajte si veľký pozor, aby ste nerozplakali ženu, lebo Boh počíta jej slzy! Žena vyšla z mužovho rebra, nie z jeho nôh, aby bola pošliapaná, nie z jeho hlavy, aby bola povýšenecká, ale z jeho boku, aby mu bola rovnou... Z miesta pod ramenom, aby bola chránená, a vedľa srdca, aby bola milovaná...



Yumiko's Diary 19 - Cože to?

27. prosince 2012 v 21:43 | Rin-chan


Královna pirátů - - - 9.díl - - -

27. prosince 2012 v 21:22 | LoLo
Celý den se mu raději vyhýbám. Grr, takhle nestydatě mě okukovat! Mě, markýzu de Nordoare! A to si říká muž? Ne vlastně, pirát. A pirát, to je jiný kafe. Ale možná to, že je pirát, mě na něm tolik přitahuje. Je divoký a nespoutaný, ale zároveň dobře vypadá a umí se chovat. Achjo, přemýšlím na svém oblíbeném místě, u Petit Cleare. Proboha, já pořád nevím jak se jmenuje! Ach Petit Cleare, pomůžeš mi? Nepomůžeš?
,,Co, pomůžeš mi, nebo ne?" promluvím už nahlas k soše. Kývne hlavou a já překvapeně zamrkám. Cože? Ne to ne. To dělá to slunce. Já mám halucinace. Není možné, aby socha kývala hlavou. Jenomže, ona ta hlava je vážně otočená a dívá se na mě! Právě teď..já nevím co mám dělat. Mám křičet a utéct, nebo jen tak stát? Asi stát a tak stojím a dívám se do těch krásných smutných očí.
,,Říkala jsi, že mi pomůžeš?" zkusím to a socha kývne. ,,A můžeš mluvit?" Zavrtí hlavou. Jistě, je ze dřeva, jak by mohla mluvit. Ale mohu komunikovat. Co-cože? Ona mi teď předala myšlenky? Počkat, má vůbec myšlenky? Moc přemýšlíš, Val. Co se tváříš tak překvapeně. Tož nevíš, že jsem duše mořské víly? My máme mnoho schopností, které jsou běžným liden skryté. Vlastně tu na tebe čekám již několik let. ,,Několik let? Čekáš..na mě?" Jistě. Ženy tvého rodu jsou ke mě vázané. ,,Cože?" Možná proto, že jsem tvůj předek. ,,Můj předek?" Nějak mi to nemyslí. Opakuju jako v tranzu její slova a mám co dělat, aby mi nevybouchla hlava. Žila jsem za dob tvého pradědečka, vlastně byl mým synem. A zároveň posledním mužem z mé linie. Tvoje babička, matka i ty jste moje přímé příbuzné. Tak to je super, mám krev mořské víly. ,,Počkat, můžete mít děti s lidma?" Jistěže můžeme. Jinak bys tu nebyla. Tvoje matka nezdědila žádné instinkty, ale tebe to k moři táhlo již od dětství, viď? Máš to v krvi. Bezva. Super. Skvělé. Nic lepšího jsem si nemohla přát. Jsem potomek mořské víly, co se zamiloval do piráta. Ááá vážně jsem to řekla? Zamilovat do piráta? Ne, to nikdy! Nebo..nebo snad ano? V hlavě mi bloudí obrázek kapitánova syna; směje se tím svým chraplavým hlasem, nestoudný úsměv, když jsem ho nachytala jak mě sleduje. A pak ten polibek. Začervenám se a mám co dělat, abych se nešla někam schovat. To nejde, Valerie. To nejde. Je to pirát a ty jsi šlechtična. Hraběnka. Skoro.
Valerie de Nordoare, přijmeš svoje dědictví a půjdeš ve stopách svých předkyň, vzdáš se pozemského majetku a budeš se plavit se svou lodí jako hrdá a nespoutatelná dcera hraběte a pirátky? ptá se mě Petit Cleare a já mám pocit, že nemůžu odmítnout. Ale něco mi pořád vrtá hlavou. ,,Co z toho máš ty?" Socha se na mě podívá a v očích se jí blýskne, pokud to teda není moje představivost. Tvoje láska k tomu pirátovi mě osvobodí z této lodi, ke které mě nevědomky upoutal můj pozemský manžel. Do této sochy vložil své srdce a já jí propůjčila svoji duši. Pouze dívka, která se vzdá všeho pro svoji lásku mě může propustit. ,,A zaujmout tvoje místo. Tento příběh mi vyprávěla matka, když jsem byla malá." Ano i to je podmínkou. Zamyslím se, ale stejně nemám na vybranou. ,,Dobrá, budu ti stoupencem a ty budeš mojí ochránkyní tady na lodi a v moři."