MARVEL COMICS TAG (Komixový řetězák)

23. července 2018 v 13:00 | Etsuko Nakamura |  Srandičky
MARVEL COMICS TAG
1. Máš rád/a komiksy, kdy to začalo?
Ano, mám ráda komiksy a začalo už v raném dětství, tak dávno, že už si ani nepamatuji, co byl první komiks. Odebírali jsme Kačera Donalda, ten byl hodně oblíbený, Čtyřlístek a Rexik. V pozdějších letech jsem jeden čas odebírala W.I.T.C.H., jejichž časopisy mám schované ještě teďka a W.I.N.X. Club. Pak to přešlo na mangu a manwu a nasbírala jsem celý komiks Deník pána Démonů, který má asi jen 7 knížek. Samozřejmě komiksovou knihu Rychlých šípů a tři knihy plné různých komiksu a knihu Čtyřlístek a samozřejmě Pucca J
Marvelácké komiksy mě nikdy neupoutaly, protože u nás se nevyskytovaly a jediné kde sem na ně narazila, bylo v Praze v obchodě s komiksy, který je v Palladiu
2. Vlastníš nějaký komiks?
Samozřejmě, od Kačera Donalda, Čtyřlístek, W.I.T.C.H., Rychlé šípy a tři knihy komiksu, dále ze páru manw ….
3. Jaký máš oblíbený komiks?
Ne. Upřímně už dlouho jsem si žádný nepořídila, spíše je beru tak spontánně a abych řekla pravdu, můj poslední pořízený komix byl kdysik na střední.
4. Jaká je tvá oblíbená komiksová postava/ postavy?
Dulík (Kačer Donald) synovec Donalda, měl modrou kšiltovku
Rexík (Čtyřlístek) byl to krokodýl Rex a jeho příběhy se vyskytovaly ve Čtyřlístku.
5. Máš oblíbený komiksový film?
Musela bych hodně přemýšlet... hm… ne nemám. Jen velmi se mi líbil film X-MEN II, ale že by patřil mezi nejoblíbenější, to se říci nedá.
6. Máš nějaké věci spojené s komiksy?
Spíše takové suvenýry. Deník smrti (manga Death Note), Jashinův přívěšek, pásku Listová a Písečná (Naruto),…
7. Jaký je tvůj oblíbený komiksový herec?
Tom Hiddleston (Loki) nejsem sice jeho fanynka, ale je to velmi dobrý herec s obrovským potenciálem.
8. Byla jsi někdy v kině na filmu podle komiksů?
Nevybavuji si, že bych někdy na nějakém byla. Do kina prakticky nechodím. Není čas a abych byla upřímná, není pomalu ani na co a když se čirou náhodou něco takového objeví, je to vždy v tak nevhodný čas, nebo to dávají tak krátkou dobu, že si člověk raději počká, až je to na DVD nebo na Ulož.to a v klidu si to stáhne nebo koupí a v pohodlí domova si to pustí.
9. Proč máš ráda komiksy?
Je to oddech… spousta obrázků a málo textu :-D
10. Jaká komiksová postava bys chtěla být?
Jedině svou vlastní J

11. Proč Marvel komiksy?
Nemám vyhraněné autory komiksu a zrovna kresba Marvelu mě moc nechytla.

12. Otázka kterou si sama vymyslíš: Komiks, který bys velmi ráda viděla zfilmovaný?
Ano, Kačera Donalda a pak náš příběh Charllee Team
 

Melodie mého srdce --- Díl II.

23. července 2018 v 12:00 | Ami-chan |  + Melodie mého srdce - autor Ami-chan --- DOKONČENO ---
gbhnj
U stánku sedí dvě mě velmi blízké osoby,pro Naruta však neznámé.Mlčky si k nim přisedne a objedná si jídlo.
,,Prosil bych oliheň a palačinky.Jo a dvojtou porci.",poručí si a šéf mu s divným výrazem ve tváři prosbu splní.Osoby se otočí na Naruta a s úsměvem na tváři a skrčeným čelem se na sebe podívají.
,,Tak to je dost divná kombinace kámo.",prohlásí směrem k Narutovi hnědovlasý kluk s čokoládovýma očima.Naruto se na něj se zájmem otočil,i když se popravdě chtěl zakousnout do křupavé ryby.
,,Promiň,my se známe?",zeptá se udiveně směrem ke klukovi.Zpoza něj vykoukne další černovlasý se smaragdovýma očima.
,,No,to sice ne,ale tady Kira se zakecá s každym.",prohlásí výsměšně a mrkne na Naruta.Hnědovlasý kluk se na něj otočí a s úsměvem ho odbije.
,,Zato ty mlčíš jako hrob viď?",porejpe ho a loktem do něj strčí.
,,No jasně.Hey ty..",zvolá na Naruta černovlasý mladík, ,,sry za vyrušení,klidně se zas věnuj svým chutím.",řekne a vrátí se k rozhovoru,který vedl s kámošem před tím.Naruto se pustil do jídla,ale nenápadně poslouchal rozhovor těch dvou.
,,Hm,to bude zas ňáká debilní mise co?"
,,Nevim,snad se nám ji povede ukecat.Už 2 měsíce sme dostali při nejlepším misi třídy B.Nejsme mimina.Dyť už sme jounini."
,,Jo,ale Tsunade je furt nabručená kvůli naší třetí polovičce.No,blbě řečeno,spíš třetině,ale dyť je to fuk!Proč se s tou růžovkou furt musí hádat?"
,,Hele,nám dvoum do jejich problémů nic není a tak by to mělo zůstat.Kdyby nám to chtěla říct,tak to udělá."
,,A kam vlastně zas ta holka zmizela?Dyť nevydrží chvíli stát na jednom místě a furt někam lítá."
,,Nejsem si jistej,myslim,že říkala,že má něco rozdělanýho s Tsunade."
,,Ach ne,už zas ňákej průser.Tak já se po Hinatě pak podívám."Při týhle větě se Naruto začal dusit palačinkou a kašlal ji všude kolem.Úplně s nim trhlo,když zmínili moje jméno.
,,C……c…co…..?Vy znáte Hinatu?",vytřeštil oči Naruto a mířil snad milion otázek na kluky.
,,No,jo,sme s ní v týmu.",odpověděl mu ještě s dodatkem černovlasý kluk a divil se Narutově reakci.
,,To je blbost!Dyť ona je v týmu s Kibou a Shinem.",vysypal ze sebe.V tu chvíli se kluci zarazili.Smutně sklopili hlavu a zadívali se do země.
,,Co je?Proč ste najednou tak mrtvolně bledý?",křenil se Naruto,když viděl jejich výrazy.Tohle je bolelo,ale zdaleka ne tak,jako mě.Mí 2 přátelé.Oba pro mě byli jako bratři,ale pak………..
,,Ty o tom nevíš?Dyť Kiba i Shino před třemi lety……….."
,,počkej Kiro,neříkej víc,než bys měl.",zarazil bruneta černovlasý kluk a zacpal mu pusu.
,,Ale Riyuzaki,čeho se prosim tě bojíš?Dyť ten kluk očividně Hinatu zná a zná i ty dva.",uklidňoval ho Kira.
,,Jo,to je pravda.S Hinatou i klukama se znám asi už od šesti let.",přikývl Naruto ke Kirově úvaze.
,,A kde si prosim tě celou dobu byl,že nevíš co se tu stalo?",vyslýchal ho Riyuzaki jak na policejní stanici.
,,Před 4 lety sem odešel z Konohy trénovat a teď sem se vrátil.Koukám,že sem toho dost prošvich.",usoudil Naruto nakonec z jejich průpovídek.
,,Mno,to máš pravdu.Jinak,já sem Riyuzaki Haite a to je Kira Yoshi.A ty si kdo?",představil černovlasý kluk nejdříf sebe a pak kámoše a podával Narutovi ruku.
,,Čawes,já sem Naruto Uzumaki.",představil se naoplátku Naruto a kluci vyvalili oči.
,,CO?Na…Naruto U….Uzumaki?",koktal ze sebe Kira nevěřícně a udiveně se podíval na Riyuzakiho.
,,Um,jo.ňákej problém?",nechápal to celý Naruto a divně se na ně křenil.
,,A…ale nic..je…jen….to….prostě NIC!",dostal ze sebe nakonec Riyuzaki a kecl si zpátky na židli.
,,Aha,ale musim říct,že vy dva ste dost divná dvojka.",dodal Naruto a kluci se rozesmáli.
,,Ha,tak to bys měl vidět,když je s náma Hinata.To je pak něco.",řehtal se Kira a Riyuzaki přikývl.
,,Takže vy ste s ní fakt v týmu jo?No,to by mě zajmalo,co je s Kibou a Shinem,ale to až pozdějc.Vlastně,bych měl Hinatu asi pozdravit.Úplně sem na ni zapoměl.Jen doufám,že sebou zas nesekne jako vždycky.Nechtěl bych ji mít na svědomí.",mluvil si pro sebe,ale zjevně dost nahlas Naruto.Kluci se na sebe podívali,jako že neví,vo co gou.
,,Um,Naruto,mluvíme o tý samý Hinatě?",ujišťoval se opatrně Kira.
,,No,je to tmavovlasá šestnáctka s bílýma očima?",opověděl jim Naruto otázkou.
,,Jo,asi jo,ale měl bych tě upozornit,že teď vypadá jinak něž před 4 lety.Úplně jinak se oblíká a už nemá bílé oči,ale modré.A taky dlouhé vlasy.",upozornil ho Riyuzaki,aby nedošlo k omylu.
,,Moment,jaktože modrý?"
,,No,to je složitější,ale byakugan má pořád.Nic si z toho nedělej.Je v tom guláš,ale ona ti to pak vysvětlí.Jestli ji teda poznáš.",zasmál se Kira a nechal slovo Narutovi.
,,Proč bych ji jako neměl poznat?No,to je jedno.Tak já to dobaštim a pudu se po ní podívat.Možná potkám i další starý známý.Už úplně vidim,jek ji řeknu ČAU a vona tam jenom stydlivě zrudne a švihne to s ní.",zasmál se Naruto nad tou myšlenkou a co nejrychleji do sebe naházel zbytek palačinek.
,,Kámo,ty seš úplně vedle.Hinata a stydlivka?Jestli je vona stydlivá,tak to já bych ani nevyšel na ulici.Její sebevědomí bych chtěl mít.Ta,když se rozdávalo si pro něj šla minimálně třikrát.",skrčil Kira nos a smál se Narutovi nad tim,co tam koktal.Chudák nevěděl,co si má myslet a začal pochybovat.
,,Hele chlapi,já sem fakt vedle.Asi fakt každej mluvíme o někom jinym.Hinata co znám já sebou sekne jakmile na ni promluvíš.",zatřepal hlavou naruto,kterej už nevěděl která bije.Kluci se tam začali řehtat na celý kolo.
,,No,tak to asi fakt mluvím každej o někom jinym.Hele kámo,dej si nejdřív rači sprchu než za ní pudeš.",tlemil se Kira a Naruto rači odpádil.
,,Sakra,kolik se tu toho změnilo,když sem tu nebyl.",podrbal se Naruto ve vlasech a nejistym krokem vyrazil ke kage kanclu,kde měla bejt Hinata.
,,Určo tam bude babka Tsunade,takže zabiju dvě mouchy jednou ranou.Pozdravim kámošku a ještě se ohlásim u Tsun.Tak jo.",řekl si pro sebe a svištěl směrem ke kanclu.

Yumiko's Diary - Máma...?

23. července 2018 v 11:00 | Rin-chan |  + Yumiko's Diary - autor Rin-chan
u
Máma....?
Očima trochu naplněnýma slzami zírám na letadlo, které se vrací zpátky domů.Domů - to zní úžasně. A já trčím tady.Zatraceně!Gestem ála uražená slečinka popadnu svůj kufr přeplněnej zbytečnýma věcma a táhnu ho k východu z letiště.Pak půjdu na autobus a ten mě zaveze....ani nevím kam.Prostě zapadákov světa kde stěží maj elektřinu.
Když se proderu zástupy lidí a postavím se na zastávku, zjistím, že můj autobus jede až za dvě hodiny.No super!Ale to bylo vlastně jasný, co jsem čekala?Všimnu si, že autobus do vedlejší vesnice jede za deset minut.No co, nic se snad nestane, když si ten zbytek cesty dojdu, ne? Nikdo se nic nedozví.A jak si usmyslím, tak taky udělám. Za chvíli sedím v autobuse a hurá na ,,výlet".....
Tak tohle byl pěkně blbej nápad!Už dvě hodiny trčím v lese, kterej je tak hustej jak podpaží naší matikářky.Pot se ze mě jen leje a ten zatracenej kufr je tak nehorázně težkej!Konečně toho mám dost.,,Proč sakra bydlí tak daleko? Můžu se na to vykašlat!" křiknu jako by mě někdo měl slyšet a praštím kufrem o zem.Uraženě si na něj sednu, založím ruce a sedím tam jak pecka uprostřed cesty.Je vedro, mám hlad, žízeň a nohy mě bolí jako čert.Aby mi to čekání ( i když nevím, na co vlastně čekám ) líp utíkalo, nasadím si na uši svý super mega velký sluchadla a zapnu MP3.Do ucha mi snad až nezdravou hlasitostí začnou vyřvávat mý oblíbení zpěváci.Pořád sedím.A sedím. A už mě to nebaví.Rozhlídnu se kolem, ale pořád je to jen les.Konečně někdo prochází, ale já si toho ve své hudební extázi všimnu, až když se mnou zatřese.Rázem koukám do tváře dost uhozenýmu týpkovi.Jeho obočí - pokud jsem předtím urážela podpaží učitelky, tak se omlouvám, tenhle kluk předčí celý její ochlupení.Narozdíl od ní, on ho má schromážděný nad očima.No, klobouk dolů, nevěděla jsem, že jde mít bobra i na čele.....Snažím se zakrýt zděšení a sundám si sluchátka.,,Co tady děláš?" zeptá se jako by mu do toho něco bylo.Už ho chci odbýt, ale všimnu si, že není sám.Kousek dál stojí nějaká brunetka - usmívá se a vypadá jako sympatická holka.Vedle ní kluk.Musím říct, že docela kus.Má sice vlasy po pás ale kdyby si je fiknul.....a můj pohled spočine na třetí osobě.V tu chvíli málem prsknu smíchy, nebo dostanu infarkt.Nevím co si vybrat dřív.Stojí tam chlápek, vypadající jako o třicet let starší dvojče prvního kluka - stejnej nemožnej hřib z vlasů a....a...obočí! Jenže: vemte obočí toho kluka a vynásobte ho deseti! Omg, paní Wagnerová, já už se vám nikdy smát nebudu!Zmateně si třesoucí se rukou přejedu po svém udržovaném obočí a nevěřícně na oba zírám.Ta holka si zjevně všimla mého zděšení, odstrčila kolegu a sklonila se ke mě.,,Ahoj."usmála se na mě.Ještě na vteřinku nechápavě kouknu na ty dva a pak se zas podívám na ni.,,Čau..."vyrazím ze sebe.,,Já jsem Tenten."představí se.Napadne mě, že bych ji asi měla napodobit.,,Já jsem Yumi..."vysypu ze sebe a dokonce se pokusím o úsměv.,,Těší mě."usměje se.,,Co tu děláš s tím kufrem?"zeptá se zdvořile.Napřed ji chci trochu odbýt, co jí je do toho, ale pak si všimnu její pásky na čele.,,Vy jste...z Listové vesnice?"zeptám se místo odpovědi.Trochu se zarazí, ale hned zase nabere výraz.,,Jistě.Jsme tým ninjů z Listové."kývne.,,Bezva!"výsknu a konečně vstanu.I když vím, že si počínám nevychovaně, je mi to fuk.Neměli mě sem posílat, já na svoji mámu zvědavá nejsem!I když tihle za to nemůžou.Všimnu si, jak si mě prohlíží a taky se na ně zaměřím.Ten chlap s klukem, co maj to mocný obočí sou oblečení v divným zeleným trikotu, ve kterým vypadaj neobyčejně slizce.Třetí kluk má na sobě...no tipovala bych to na bílej župan.Tenten měla bílou volnější mikinu a tepláky.Malej diamantek, u nás nazývaný piercing, který mi čněl z nosu je zřejmě zarazil.,,Potřebuju do Listové..."prolomím ticho a sleduji jejich reakce.,,Vracíme se z mise, pojď s námi."usmála se Tenten.Ta holka se furt kření, jak to dělá?I když nemám ani trochu zájmu jít s něma, trčet tu se mi taky nechce.Kývnu a znovu popadnu svůj kufr.,,Vezmu ti ho."nabídne se aktivně obočnatec mladší a oslní mě bleskem svýho chrupu.Že by Sensodyne?Napadne mě a div neprsknu smíchy.Ochotně přikývnu a znovu se s nima vydám na cestu.
,,Tak a sme tady."informuje mě nejvíc ukecanej obočnatec, kterej se někde ve spleti toho svýho žvanění představil jako Lee.Došlo by mi to i bez něj, ta brána se prostě přehlídnout nedala.,,Díky, dál už to zvládnu."ujistila jsem je.,,Víš to určitě?"zeptala se Tenten.,,Jasně.Díky moc, fakt ste super."ujistila jsem je unaveně.,,Tak jo..hodně štěstí."popřála mi ještě a znovu se rozešli.Za chvíli jsem tu byla sama.Když jsem se podívala dovnitř, nahánělo mi to trochu strach.A navíc ty cesty a ulice - dalo se poznat že tady auta nejezdí.Nevím, jak to tady přežiju.Zase si sednu na kufr a začnu si zamyšleně okusovat svůj ctěnej nehet.,,Jak ji tady mám sakra najít?" zabručím.Jediný co vím je, že bydlí tady.Měla pro mě přijít.Přišla? Ne! Je mi vlastně ukradená, dala mě pryč a najednou by měla zájem jo? Na to jí kašlu.Budu tu sedět, a možná tu umřu a když budu mít štěstí, příští rok ze mě vyrostou houby a ty houby......nestačila jsem domyslet.Kdosi do mě zezadu šťouchnul.Otočila jsem se a meganá postava mi zaclonila slunce.Snažila jsem se dohlédnout vrcholu, ale bezvýsledně.Vstala jsem - zase nic.,,Zdravim...."poslala jsem pozdravy do kosmických výšek a doufala, že se dostanou k jeho uším.,,Nazdárek."ozvalo se.,,Já hledám.."začala jsem ale byla jsem nechutně přeručena.,,Já vím!"křiknul chlápek bujaře, omotal mi obrovskou ruku kolem krku a pořádně mi pocuchal vlasy.Myslela sem že umřu, ale držela sem.,,Tak tě zas vidim, cvrčku! No tys ale vyrostla!"řehotal se úchyl.Nějak jsem se vymanila z jeho sevření a sundala si gumičku z vlasů - tak jako tak, můj in culík byl zničený.Začala jsem ho znovu vytvářet a mezitím jsem poslouchala jeho švitoření.,,Tvoje máma má moc práce, poslala mě pro tebe."oznámil mi.,,Vážně?"tohle mě namíchlo.,,Tak ať si pracuje, mě to nevadí, jedu domů!"oznámila jsem a chtěla se rozejít.,,Ale copak?Tvoje máma je plně zaměstnaná, to není nic špatnýho.Teď poď se mnou a necvrkej tu, lidi na tebe koukaj."oznámil a popad můj kufr, jako by to bylo peříčko.,,A vy ste?"zasyčela jsem přidrzle.,,Já?"ukázal na sebe a kufr letěl na zem.Otočil se v jakémsi gestu, zřejmě mu přišlo cool.Napřáh proti mě ruku a připitoměle se zachechtal.,,Já jsem jeden ze tří Saninů, spisovatel a milovník žen, sám velký Jiraiyááááááááá-sama!"utnul to a pohodil bílou hřívou.Zůstala sem nechápavě zírat, i on zatuhnul ve své pozici a čekal, co udělám.,,Jedu domů."oznámila jsem a znovu popadla kufr.,,Nene, teď půjdeme za tvou matkou."vyvedl mě z omylu, přehodil si kufr i se mnou přes rameno a vyskočil na střechu.Magor! pomyslela sem si a trnula strachy, jak asi spadnem.Nespadli jsme.Seskočil na zem před jakousi budovou a vtáhnul mě dovnitř.Bylo tam přítmí a prázdno. V dalším poschodí už ale byl provoz.Nikdo si nás snad ani nevšim - to se tu často nosí hosti na zádech?!
Zastavil před jedněma dveřma a zaklepal.Hovor, který se až doteď ozýval zevnitř utichnul.,,Dále!"ozvalo se rázně.Jiraiya nebo jak si ten pedofil říkal stisknul kliku a vešel dovnitř, já nedobrovolně s ním.,,Něco ti nesu."zachechtal se a div ne hrubě se mnou praštil na zem.Okamžitě jsem si dotčeně protřela poškozené pozadí.,,Yumiko!"ozvalo se radostně.Oči mi naběhly krví.YUMIKO!!!Tohle nesnáším, je to hrozný jméno!Když jsem se podívala na opovážlivce, který ho vyslovil, strnula jsem.Uviděla jsem blondýnu - vypadala tak na dvacet - s hnědýma očima.Ty oči se v kontrastu s barvou vlasů zdály skoro černé.,,To je tvoje máma!"pronesl Jiraiya.Zbylí tři lidé v kanceláři - zatím jsem je nějak nezkoumala - vyvalili oči a nechápavě se na mě podívali.Všimla jsem si, že moje matka je velmi dobře vyvinutá a hned mi došlo, po kom svý vnady mám (xD).I když jsem se na tohle připravovala, zarazila jsem se a nevěděla, co říct.Prvn mě napadlo zvednout se ze země, což jsem hned provedla.,,Dobrý den..."pozdravila jsem rychle a nervózně se ošila.,,Yumiko! (zase ) Tys vyrostla!"zopakovala známou větu a usmála se.,,No jo, kdo by to byl řek...."řekla jsem nervózně, trochu ironicky.Chvíli bylo ticho.,,Jsem moc ráda, že tu jsi..."řekla konečně.Měla jsem sto chutí ji setřít, páč já tu ráda nejsem, ale rozhodla jsem se chovat slušně, aspoň pro jednou.,,Konečně.."pousmála jsem se.,,Jaká byla cesta?´"ptala se a pořád si mě prohlížela.,,Příšerná."přiznala jsem a všichni se zasmáli.Tvářila se spokojeně, náhle se však zamračila.,,Co je tohle?!"zeptala se polovyděšeně a ukázala na mou již zmíněnou okrasu obličeje.Nervózně jsem chytla náušnici.,,Piercing."informovala jsem ji.,,Nenosím naušnice v uších, mám to místo nich..."dodala jsem rychle.Prohlídla si můj oděv.,,A jak jsi to oblečená?!"hrozila se.,,Tohle? No, když vyrůstáš bez mámy a táty v dětským domově, trávíš prostě víc času s kamarádama a nemá tě kdo vychovávat."utrousila jsem jízlivě.Podle jejího výrazu jsem poznala, že jsem krutě přestřelila.,,Promluvíme si pak."řekla.Pak si vzpomněla, že v kanclu nejsme samy.Koukla na dva kluky a jednu holku, asi tak stejně starý jako já.,,Yumiko, (budu vraždit) tohle je Shikamaru, Naruto a tohle Sakura, moje žačka."představila mi je, jako bych stála o to znát jejich jména.,,A tohle je moje....moje dcera, Yum...",,Yumi."přerušila jsem ji.Kdyby to řekla ještě jednou, asi bych ji musela zakilovat hned tady.Ti tři zapomněli zavřít zobáky a čuměli na mě jak na zjev - ani se jim nedivím.,,Hej, bábi, ty máš děti?"vyjeknul připitomněle blonďák, jehož jméno začínalo nějak na Na..., už nevím jak dál.Tohle mě naštvalo.,,No, já v podstatě nejsem její dcera."ozvala jsem se.Bloncka se na mě podívala.,,Máma je někdo, kdo tě vychovává, víš.Ne někdo, koho vidíš poprvé v patnácti letech."informovala jsem ho.Podívala jsem se na ni.Zatnula zuby a náhle měla takový zvláštní výraz.,,Tsunade...."zašeptal Jiraiya a položil jí ruku na rameno.,,No, tak jsme se viděli, těšilo mě."vyhrkla jsem a vyšla rychle ven.Zaregistrovala jsem, že kdosi vyšel za mnou, tak jsem duchapřítomně zatočila na dívčí záchodky.K mé smůle to byla ta holka, takže můj plán jaksi nevyšel.V tu chvíli jsem si zahrála na emo, který zrovna moc nemusím a zalezla jsem do kabinky.Cvaknutí zámku - a mám soukromí.Teda aspoň jsem si to myslela.Kroky se zastavily před kabinkou.Váhavě zašourala nohama a zaklepala.,,Tady je prázdno."odvětila sem.,,Yumi?"zkusila to.,,Nene, tady Bond.James Bond."zavrčela jsem.Zřejmě okamžik trvalo, než to pochopila,,Nechceš vylézt ven? Přes dveře se moc dobře nepovídá."navrhla po chvíli.,,Kdo ti řek že si chci povídat."řekla jsem štiplavě.Páni, já jsem ale mrcha!,,Asi bych ti měla říct, jak to tu chodí."řekla poněkud rozmrzele.Divnej tón, nevěděla jsem, co od něj čekat.,,Pravidlo první: nechovej se jak se chováš!"křikla a v tu chvíli ,,kde mám dveře?!"blesklo mi hlavou a vyděšeně jsem se chytla splachovadla.Růžovovláska je odhodila do kouta - ta holka je vyrvala holýma rukama? Jednou holou rukou?! - a postavila se mezi dveře aby zamezila mému útěku.,,Magor" pomyslela jsem si a zakývala hlavou.S postiženýma lidma se jedná opatrně.,,Si šílená?!"vyjekla jsem ,opatrně´xD .,,Ne."odvětila s klidem a pohodlně se opřela o stěnu kabinky.,,Co je ti do mě? Starej se o svý!"byla jsem úmyslně nepřátelská.,,Myslím, že Tsunade-sama si nezaslouží, jak jsi s ní právě mluvila."oznámila mi.,,Kdože to?"nechápala jsem.Pak mi to došlo.,,Jo tak....myslíš ,mámu´." dodala jsem štiplavě.,,Pokud jsi opravdu její dcera...což je teda docela síla, měla by ses k ní chovat líp."poučovala.,,Viděla jsi ji? Kdybych byla její dcera, chovala by se takhle? Bylo to jako setkání cizích lidí, nebylo v tom nic! Je chladná a nechápu, proč mě chtěla zpátky, když se chová takhle!" štěkla jsem.,,Nedala jsi jí šanci."argumentovala.,,Dal mě někdo nějakou šanci za těch patnáct let?!"křikla jsem.Začínala sem být fakt naštvaná.Zatvářila se zmateně.Ha, teď sem tě setřela holka!A co chceš říct na tohle?pochlebovala jsem si, pochopitelně jen v mysli.,,Určitě měla dobrý důvod, na to ji znám moc dobře."řekla nakonec.,,Vidíš, i ty ji znáš líp, a to já mám být její dítě! Každej ji zná líp! Chci zpátky."oznámila jsem a vstala.Ochotně mě pustila a já vyšla z kabinky.,,Nerozmyslíš si to?"zeptala se posměšně.,,Ani ne."ujistila jsem ji a otevřela dveře na chodbu.Stál tam ten blonďák.,,Babča chtěla, abych ti dal tyhle klíče.Sou od tvýho bytu."oznámil.Bezva, sice nevím, kdo je ta jeho babča, ale může se to hodit.Otočila jsem se na růžovovlásku.Tvářila se....tak nějak jako by už předem věděla, co řeknu.,,Dobře, zkusím to tady."rozhodla jsem a došla si pro kufr.Pak jsem se otráveně, abych si zachovala image vydala k místu, kde mám bydlet.Ti dva mě vedli.
Byl to byt 2+1, nic světovýho, ale celkem to šlo.Pokoje byly vymalovány světle žlutou barvou, kuchyně na světle modro.Objevila jsem i balkón, což mě potěšilo, protože přesně to jsem vždycky chtěla.Blonďák (jak se sakra jmenuje?!) mi všechno nadšeně vysvětloval co kde je, jak to najdu a tak dále.K mému neštěstí Sakura ( ha, už si to jméno pamatuju!) odešla a nechala mě tu s ním samotnou.Abych ho zaměstnala, dovolila jsem mu donýst můj největší kufr.Byl před domem a můj byt se nacházel až ve čtvrtém patře, takže se trochu zapotí.Dobře mu tak.Zatím jsem si vybalovala příruční zavazadla, nanosila do koupelny hygienický potřeby a všechno možný.Kluk, jemuž jsem se rozhodla říkat Speeďák pro jeho hyperaktivitu ( a taky proto, že si nemůžu zapamatovat to zpropadený jméno) se přiřítil zrovna ve chvíli, kdy jsem si nad cosi, co zřejmě mělo parodovat postel věšela plakát Audi TT v plným tuningu.Auta miluju! Za volantem sem poprvé seděla v šesti letech a od té doby se v blízkosti těchdle nice strojů pohybuju pořád.,,Co to je?"zeptal se primitivně a prohrábnul si blond hřívu.Koukla jsem na něj slabomyslným pohledem.,,Co myslíš? Auto pitomče!"štěkla jsem.,,Aháááááá!"zvolal vítězně.,,A to je co?"zamyslel se, čímž mi ukázal své mega IQ, které by zřejmě mohl rozdávat.,,Jak to myslíš? No snad auto!"vysvětlila jsem mu slušným tónem =D.Očividně mu nic nedocvaklo, proto jsem mu musela podrobně vysvětlit, co tahle věcička vlastně umí.,,Chápeš? Třeba koukni na tohle!"Ukázala jsem mu obrázek s polovytuněnou Audi A3 ( audi miluju ze všech nejvíc, ale Subaru bych taky brala) ,,Na jedničku jedeš padesátkou, a když tomudle broučínkovi zařadíš za dvě, jedeš stovkou, má boží akceleraci." dostávala jsem se do varu.Očividně nechápal, ale kýval hlavou.Nakonec mi došla trpělivost a sprostě jsem se vymluvila, že jsem unavená.Pak, až sem za ním zabouchla dveře jsem se svalila na postel a popadla mobil.Číslo, jemuž jsem hodlala zavolat jsem znala nazpaměť.Čekám, než to někdo na druhém konci zvedne.,,Ano?Yumi seš to ty?!"ozve se natěšeně.,,Hanon!To sem ráda že tě slyším!"málem se rozpláču.,,Bože, kde jsi?"ptala se.,,Daleko. A asi tu dlouho budu..."řekla jsem a cítila, že se mi chce znovu plakat.,,Hanon, ty mi tak chybiš! Kdybys věděla, jaký dementi tu žijou, oběsila by ses na mým místě!"tvrdila jsem a okamžitě jí vše vyklopila.,,Je toto možný?"zlobila se.,,Ještě mi tě tam zkazí!"V tom sem s ní teda zajedno.Ještě dlouho jsme konverzovaly, pak jsem musela položit telefon, protože Hanon odcházela na trénink.Grrrrr a já měla jít s ní! To mám zničehonic seknout s hip-hopem?Bože, vždyť ho dělám už kolik let!Tenhle tanec ve mě probouzí opravdovýho člověka....teď to ale asi bude komplikovanější.Koukla jsem na hodiny a zjistila, že už bude večer.,,Dneska nemám náladu nikam jít.Jdu spát." rozhodla jsem a vyhledala zásuvku.Dala jsem si mobil na nabíječku, osprchovala se a zapadla do postele.To bude trvat dlouho, než se mi podaří usnout......Ještě bych si zatancovala.Tancuju hip-hop, to sice jo, ale volný hoperský hadry nejsou zrovna můj styl.Chodím prostě v tom, v čem se cítím dobře.Jenže málokdo pro to má pochopení.Pochybuju, že ho bude mít ,,máma".Ale co už no, uvidím zítra.....
df
 


Kapitola I. - Kde zase jsou?

23. července 2018 v 10:00 | Nagadir, Etsuko Nakamura, Argo |  + Naruto: Charllee team - autor Nagadir, Etsuko Nakamura, Argo
Kdesi na území Ohnivé země se za nádherného, slunečného dne procházely celkem malým lesíkem tři postavy, konkrétněji tři mladé dívky. První z nich, černovláska, s vlasy po pás se jmenovala Ayame, druhá dívka, s bílými vlasy v culíku a pramenem přes obličej byla Argo, no a poslední z nich, s vysoko vyčesanými vlasy, byla Arwen. Všechny tři byly oděny v černošedém což jim napomáhalo splývat se stíny.
,,Už nás zase sledují ti blbečci s maskami..." postěžovala si Ayame poněkud trucovitě, domnívala se, že se jim podařilo je setřást. ,,Jak já je nesnáším! Co od nás vůbec pořád očekávají??"
,,Tak to nevím..." pokrčila Arwen rameny.
Argo se zničehonic nečekaně otočila a ukázala na jednoho z nich prstem. Toho, který se zrovna pokoušel zcela neúspěšně zamaskovat.
,,Žádný strach!" zařvala. ,,Nikdo nás nesleduje, ani tamhleten černý flek!"
,,Musíš je provokovat?" povzdychla si Ayame rozladěně.
,,Já je jen ponoukám..." bránila se.
,,A v tom je nějaký rozdíl?"
,,Provokace by to byla kdybych si sundala tričko..." vysvětlila šibalsky. S Ayame to téměř švihlo o zem a nedivila by se, kdyby se jejich pronásledovatelé složili doopravdy.
Arwen jen nesouhlasně zakroutila hlavou: ,,Buď ráda, že to neslyšel Charllee - sensei..."
,,Cože nemám slyšet?" ozval se hlas za nimi.
,,Ale nic, sensei," řekly zároveň a otočily se na něj se svatouškovskými úsměvy. Jeho schopnost nečekaně se kdykoliv zjevit byla natrénována do extrémní úspěšnosti takže dokonce i ony s tím občas měly problémy.
Charllee je sjel pochybovačným pohledem a pak se mírně zamračil: ,,Nepamatuji si, že bych vám řekl, že máte rozchod."
,,Ale sensei, tu přednášku o tom ,,Jak nezabít ty co jsou nablízku,, jsme slyšely snad třikrát!" bránily se.
,,Ale Argo to budu muset neustále opakovat..."
,,Co zas já? Vždyť jsem taková hodná, milá, mírumilovná... jak bych někomu dokázala ublížit?" začala se ohrazovat, přičemž po něm nezapomněla vrhnout mírně uražený pohled.
,,To říká ta pravá! Sasukemu bych to zbaštila víc než tobě!" vyhrkla Ayame a rozesmála se.
,,Ráda bych něco zbaštila..." zamyslela se bělovláska nepřítomně.
,,Argo, neměla by jsi tolik jíst, víš kolik..." začal sensei.
,,Už zase další přednáška!" zaúpěla Ayame.
,,Já vím," křikla Argo a všechny tři se daly na útěk, pokud možno nejdál co to šlo.
,,Už mi zase zdrhly..." zamručel si Charllee pro sebe, ale pak si uvědomil že jsou tu stále příslušníci ANBU jednotky. ,,Kluci, pomůžete mi je najít?" zavolal na ně s nadějí v hlase, a zatímco se pokoušel přemluvit členy taktické skupiny, holky jedním dokonalým skokem překonaly bránu Vesnice ukryté v listí a dopadly měkce na druhou stranu.
Ayame se rychle, preventivně rozhlédla po ulici. ,,Pozor, na levoboku blonďatý mamlas," špitla.
,,Zase bude říkat svý jméno..." povzdychla si Argo, ale pak se její obličej rozjasnil. ,,Možná bude nablízku Kakashi..." byla zase duchem nepřítomna.
,,Dívej se po stromech tam nejčastěji vysedává, ale teď bychom se raději měli pohnout, blíží se sensei..." varovala je Arwen která vycítila jeho rychle se přibližující chakru.
,,Jo a ten blonďák se taky nebezpečně přibližuje..." dodala Ayame.
,,Ahoj! Jsem Uzumaki Naruto a jednoho dne se stanu..." nestačil dopovědět protože ho Argo drze přerušila.
,,No a co?! Klidně si buď i kyselé zelí!" chytila se za hlavu a vzhlédla. ,,Ježišmarjá Charllee, mizíme!" vykřikla, prudce se otočila, ale narazila do právě příchozího Kakashiho. ,,Ksakru!" zavrávorala, ,,rychle pryč!" společně s Arwen a Ayame vyskočila na střechu jedné z budov a vzápětí ihned zmizely. V tu chvíli se vedle Kakashiho objevil Charllee.
,,Neviděl jsi tady moje holky?" zeptal se ho a pozorně přejížděl očima každý kout ulice ve které se nacházel.
,,Jo. Právě jsem se s jednou seznámil více než mi bylo milé," pokrčil rameny.
,,Argo, že? Je trochu roztržitá..." stále kmital očima po okolí. Bohužel nenašel žádné viditelné stopy což ho samozřejmě rozčilovalo.
,,To jsem nestihl zaregistrovat..." povzdychl si. V duchu se pokoušel vrátit k oné situaci, jenže příliš úspěšný nebyl.
,,No, snad je najdu někde u jídla," vykročil směrem k nejbližší restauraci.
,,Tak to hodně štěstí..." popřál mu sensei týmu sedm a odešel. Dívky mezitím doběhly až ke kamenným monumentům čtyř Hokagů, vytesaných do skály tyčící se nad vesnicí.
,,Setřásly jsme ho," oddechovala Argo spokojeně.
,,Ani bych neřekl," zazněl za nimi Charlleeho hlas.
,,Kurva!" ujelo ji a vzápětí si zacpala ústa rukou.
,,Kurva se neříká..." napomenul ji s přísným pohledem.
Oni jsou snad dva..., pomyslela si Ayame zdrceně. Měla pocit, že dnes je v jejich vyhledávání až příliš přesný.
Lepší je, když spí..., vzdychla Argo.
Možná bychom ho měly příště přivázat k posteli..., objevil se v Ayamenině tváři škodolibý úsměv.
,,Ayame, Argo, na co myslíte?" zeptal se, když si všiml jejich nepřítomných výrazů.
Argo zamrkala a oči ji bezděčně sjely někam vpravo. ,,Pozor! Migréna se blíží! Zase budu jeho terčem..." zamručela sklesle.
,,Asi vás necháme o samotě, sensei," poplácala ho Arwen s úsměvem po rameni. Než stačil říci byť jen jediné slovo, zmizely.
,,Díky Gaii, právě když se mi podařilo je dostihnout mi je vyplašíš..." postěžoval si se svěšenou hlavou nově příchozímu a zároveň odolával silné touze ho něčím praštit po hlavě.
....................

Neurozená (John Burnham Schwartz)

23. července 2018 v 9:00 |  Recenze - Knihy
NEUROZENÁ
(The commoner)
Autor: John Burnham Schwartz
Nakladatelství: Víkend
Neurozená


Může neurozená dívka usednout na císařský trůn?
Haruko vyrůstala jako každá jiná japonská dívka své doby. Ctila tradice i rodinu, ale tak věděl, že jí rodiče nebudou nutit násilím do sňatku s někým, koho by nemilovala. A pak poznala japonského korunního prince a za dědice Chryzantémového trůnu se provdala. Je první neurozenou ženou, která do té doby záhadné a takřka hermeticky uzavřené nejdéle vládnoucí monarchie světa proniká. Sňatek s princem může být jako splněný sen, ale skutečnost bývá jiná. Zejména u japonského císařského dvora, kde má dvorní dáma větší slovo než nová korunní princezna neurozeného původu. Haruko protrpěla dlouhá léta, než našla své pevné místo ve světě a získala dostatečnou úctu (Anotace).
Příběh Johna Burnhama Schwartze čerpá částečně ze skutečnosti. Není to jen vylíčení života dívky, která dosedla na trůn po boku císaře. Je to příběh o střetu tradic a moderní doby. Příběh, který upoutá od první stránky až do překvapivého konce (Anotace).
John Burnham Schwartz žije se svou ženou a synem v Brooklynu v New Yorku a jeho články se objevují New York Times nebo The New Yoker (Anotace).
HODNOCENÍ
Naprosto úžasná knížka o střetu tradic, staré a nové doby. O tajemných rituálech a tradicích, které provázejí japonské císařství od jeho vzniku. Ukazuje náhled do života japonského císaře, které je řízeno přísným protokolem pod dohledem staré gardy. Poodhaluje, alespoň trochu to, co všechno se musí budoucí mladá císařovna naučit a jaké to bylo vychovávat děti. Velmi mě to upoutalo. Když si tu knihu přečtete, zjistíte, že je to kniha inspirována životem současné císařovny Japonska, Mičiko a následně i výchova jejího syna až po jeho svatbu.
Je to jedna z mála knih, kterou jsem četla několikrát. Stojí za to.
OCENĚNÍ: 10/10

PRAVĚK – Úvod do pravěku

23. července 2018 v 8:00 | Etsuko Nakamura |  Dějiny píšou vítězové (Toulky historií)
Omluvte prosím případný špatný slovosled, chyby nebo pád - Etsuko Nakamura


PRAVĚK - Úvod do pravěku

Prehistorické období dějin lidstva, období archeologických kultur, které se počítá až do zavedení písma. Jedná se o nejdelší etapu lidských dějin. Od vývoje člověka a lidské společnosti od jejího počátku, až do začátku starověku (úsek asi od 3 000 000 let př. n. l. do 3 000 let př. n. l.).

Archeologie - věda o nejstarších dějinách lidstva


PERIODIZACE
Podle materiálu, ze kterého člověk vyráběl nástroje

1 - DOBA KAMENNÁ
a) Starší doba kamenná - PALEOLIT (od vzniku člověka do 10 000 let př. n. l.)
b) Střední doba kamenná - MEZOLIT (10 000 let př. n. l. - 7 000 let př. n. l.)
c) Mladší doba kamenná - NEOLIT (7 000 let př. n. l. - 5 200 let př. n. l.)
d) Pozdní doba kamenná - ENEOLIT (5 200 let př. n. l. - 3 500 let př. n. l.) v Evropě
Doba měděná - CHALKOLIT - na Předním východě

2 - DOBA BRONZOVÁ (3 500 př. n. l. - 750 př. n. l.)
a) Starší doba bronzová (do roku 1 550 př. n. l.)
b) Střední doba bronzová (do roku 1 300 př. n. l.)
c) Mladší doba bronzová (do roku 750 př. n. l.)

3 - DOBA ŽELEZNÁ
a) Starší doba železná (750 př. n. l. - 400 př. n. l.) - období HALŠTATSKÉ
b) Mladší doba železná (400 př. n. l. - 0 n. l.) - období LATÉNSKÉ

4 - DOBA ŘÍMSKÁ (0 n. l. - 400 n. l.)


Podle způsobu opatřování potravy
1) Období přisvojovacího hospodářství = DOBA KOČOVNICKÁ - paleolit až mezolit
2) Období výrobního hospodářství - neolit až závěr pravěku


PŘÍRODNÍ POMĚRY
Čtyři doby ledové (glaciály) a tři teplejší doby meziledové (interglaciály) → rozdílná vegetace a zvěř

DOBA LEDOVÁ (Glaciál)
Skandinávský ledovec se posunul na jih. Jeho pohybem nastal prudký pokles teplot. Teploty byly v průměru o 2-3 °C nižší jak v dnešní době. Hluboko na jih se posunulo chladnomilné rostlinstvo tundry, tajgy a stepí (trávy a nízké keře) a s nimi i zvířata (mamuti, sobi, nosorožci, medvědi,…), kterým sloužili jako potrava…

DOBA MEZILEDOVÁ (Interglaciál)
V těchto dobách, došlo k oteplení planety a teplota byla o několik stupňů vyšší jak dnes. S tímto oteplováním došlo k ústupu ledovce. Toto oteplení umožnilo růst nové vegetaci, která v našich podmínkách tvořila převážně listnaté lesy. Vyskytovaly se zde i spousta dalších druhů zvířat jakými byla divoká zvěř, sloni, jeleni, srny, koně, lvi, tygři, opice, …

Krajina poslední doby ledové
Krajina poslední doby ledové, byla u nás docela přívětivá (podle odhadů vědců, byla zelenější, než si člověk doposud představoval). Území naší republiky se v době poslední doby ledové nacházelo mezi dvěma ledovci, alpínským na jihu a skandinávským na severu, který zasahoval až k našim hranicím. Oblast mezi těmito ledovci byla alespoň zčásti zalesněna.
V karpatské oblasti (dnešní Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky) rostly porosty modřínů, bříz, borovic, či olší, střídané se stepními vegetacemi a výjimečně vegetací tundrovou.
V českém masívu (oblast dnešních Čech) převládala tundra a suché travnaté stepi doplněné na některých místech o řídké porosty borovic či bříz.
Díky stepím se zde vyskytovali mamuti a jiní velcí býložravci.

Jak vypadal pravěký les?
Hluboké lesy se na území naší republiky v dobách ledových a meziledových nevyskytovaly. Bránila jim v tom stáda velkých zvířat (sloni, pratuři, mamuti, mastodonti, velbloudi a obří lenochodi. Obecně krajina byla pestrá s malými lesíky, močály a travnatými pláněmi.





JAPONSKO - 日本国 – Geografie

23. července 2018 v 7:00 |  Japonsko - 日本国 (Nippon)
JAPONSKO - Geografie

Japonsko je ostrovní stát, ležící na východě Asie. Tvoří jej čtyři hlavní ostrovy, Hokkaido (北海道)ležící na severu země, Honšú (本州) největší ostrov japonského souostroví, Šikoku (四国) a souostroví Kjúšú (九州) a na více jak 3 000 malých ostrůvků. Celý tento stát ležící na ohnivém prstenci (hranice tektonických desek táhnoucí se napříč celou zeměkoulí) a zabírá plochu 377 801 km2.
Celé Japonsko tvoří ze 73 % hory a tyto horské pásy procházejí každým z hlavních ostrovů, které jsou z většiny pokrývají husté lesy, jenž zabírají skoro 69 % japonského povrchu. Pro srovnání, další země s tak velkou lesnatostí jsou už jen Finsko a Švédsko. Zbylou plochu, asi 27 % rozlohy země je hustě osídleno.
Centrální Japonsko je rozděleno třemi horskými řetězci a to Pohořím Hida, Kiso a Akaishiskými horami, které dohromady tvoří tzv. Japonské alpy (Nihon Arupusu). Nejvyšším vrcholem těchto Alp je Mount Kita, 3 193 m nad mořem.
Když se podíváme na mapu Japonska, zjistíme, že je poměrně krátké co do tloušťky země. Tato vzdálenost spolu s vysokými pohořími umožnila vznik jen krátkým avšak velice dravým horským řekám, které po celý rok mají dostatek vody. Na oko to vypadá jako ráj pro vyznavače divoké vody, ale velká většina z nich však není splavná. Nejvíce vody mají řeky při jarním tání sněhu a ledu. Nejdelší řekou samotného Japonska je řeka Šinano na ostrově Honšú pramenící v pohoří Hida a teče až do Japonského moře v Niigata vzdálené 367 km. Další významné řeky Kiso s délkou 232 km a Tonegawa s délekou 322 km se vlévají do Tichého oceánu.
Japonsko je známé svou krásou a krásná jsou také jeho jezera, které mají hlavně horský charakter. Největším jezerem země s rozlohou 674 km2 je Biwa, ležící u Kjóta. Nejhlubším je Tazawa ležící východně od města Akita s hloubkou 423 m. Ovšem pro turisty jsou nejznámější jezírka v okolí hory Fudži a to Jamanaka, Sai, Soudži, Motes a Kawagiči).

Díky tomu, že Japonsko leží na ohnivém prstenci umožnilo vzniku velkého bohatství termálních a minerálních pramenů, které se využívají jak k rekreačním tak léčebným účelům.



https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3c/Satellite_View_of_Japan_1999.jpg/802px-Satellite_View_of_Japan_1999.jpg





Kotaro Mochizuki

23. července 2018 v 4:00
Kotarou3.jpg Kotarou2 picture by Nagadir_photo
Kotarou2.jpg Kotarou1 picture by Nagadir_photo
50235570.jpg BBB3 picture by Nagadir_photo


Mimiko Katsuragi

23. července 2018 v 2:00
Mimiko2.jpg Mimiko2 picture by Nagadir_photo
Mimiko1.jpg Mimiko1 picture by Nagadir_photo


Black Blood Brothers - Informace

23. července 2018 v 0:00 |  - Black Blood Brothers
BlackBloodBrothersLogo.JPG
Black Blood Brothers
ブラック·ブラッド·ブラザーズ
Burakku Buraddo Burazāzu
ŽÁNR: fantasy, komedie
REŽIE:Tošihiko Sahaši
VYSÍLÁNÍ: 8. 9. 2006- 24. 11. 2006
POČET EPISOD: 12
Hlavní děj
Děj se primárně odehrává v Honkongu. Během poslední války, která se jmenovala Honkongská křížová výprava, se upír staré krve, Jiro Mochizuki, přezdívaný Stříbrná čepel (podle své zbraně, katany se stříbrnou čepelí) střetl s takzvaným králem Kowloona a většinu jeho poddaných, takových Kloonwalských dětí, které porazil a samotného krále zabil.
O deset let později se Jiro se svým bratrem Kotarhem, vrací zpátky do Honkongu s nadějí, že se dostanou do Speciální zóny. Speciální zóna vznikla po poslední válce mezi upíry a Kowloonskými dětmi a je to místo, kde žijí upíři v tajemném a prosperujícím městě. Při vylodění se Jiro s Kotarhem setkávají s Mimiko, lidskou dívkou, která jim pomáhá. Jejich cesta se zkomplikuje, když se objeví nepřátelé z minulosti a budou chtít oživit mrtvého Kowloonského krále. Současně s tím unesou i Kotarha a Jiro bude muset novu tasit svou stříbrnou čepel a postavit se do čela armády…
Minulost:
V 50. Letech 20. Století se v Honkongu objevil upír, kterému se později začalo říkat král Kowloon a začal rozšiřovat svou rodinu na druhé. Jeho krevní linii se začalo říkat Kowloonské děti. Tímto druhem upíra se lidé nebo i samotní upíři mohli stát i po pouhém kousnutí od Kowloonského dítěte, bez krevní transfůze. Rozšiřování Kowlonských upírů způsobil chaos mezi upíry žijícími v utajení a vyvrcholil Svatou válkou, kde se lidé a upíři spojili v bitvě proti Kowloonskými upíry.

Hlavní postavy
Jiro Mochizuki - upír Staré krve, který bojoval proti Kowloonským upírům, během poslední Honkongské křížové výpravy. Upírem se stal asi v 19. Století, kdy byl na něj transformován. Předtím, byl ale poručíkem v japonském imperiálním námořnictvu, dokud nebyl těžce zraněn v boji proti Alici. Kromě staré krve má i velmi zvláštní krev zvanou Sage. V boji používá katanu se stříbrnou čepelí. Je slabý proti slunečnímu záření a vodě.

Kotaro Mochizuki - Jirův desetiletý mladší bratr. Nemá prozatím schopnosti upíra, ale má velkou toleranci vůči bolesti. Není to Jirův pokrevní bratr, ale je to reinkarnace samotné Alice.

Mimiko Katsuragi - zprostředkovatelka mezi upíry a lidmi. Sirotek pracující pro společnost Order Coffin Company. Silná nezávislá žena, která nemá předsudky vůči žádné rase. Jednou dala Jirovi napít své krve, když byl příliš slabýpro boj.

Cassandra Jill Warlock - upírka čisté krve, přezdívaná Černý had a Zrádce (jako první byla pokousána Kowloonským králem). Je hlavou rodiny Warlocků a je samotnou reinkarnací samotné čarodějnice Morgany. Krev této rodiny jí umožňuje měnit tvar a podobu. Cassa je velmi silný upír. Primární zbraň má stříbrný křížp a katanu. Je velmi vynikající šermířka a nad Jirem má v boji s mečem vždy navrch.

Sei - nese titul Dragon King of the East nebo "Ryū-Ō". Nosí také tituly prokurátora východu a mladého vyslance. Řídí noc Hongkongu a Zvláštní zóny, chránící Červenou krev a Černou krev. Je přímým potomkem chaotické krevní linie. Sei vytváří barieru, která chrání Zvláštní zónu. Je jeden z nejmocnějších upírů a může se změnit do podoby Zlatého draka. Má sestru, takzvanou temnou princeznu na severu. Na rozdíl od Kotarha získa všechny vzpomínky minulosti. Sei se před deseti lety musel reinkarnovat a má podobu desetiletého roztomilého chlapce.

Zelman Kuroku - 800 let starý upír, narozená 1. Dubna v polsku. Je nositelem božího plamene a legendou Temného věku. Má mnoho titulů včetně starého temného lovce, stoupence Boha ohně, vraha červených očí a prince s krvavě zbarvenými očima. Je také jedním z vládců speciální zóny. Pochází z nádherné krevní linky, která se spojuje s velkým válečníkem Asurou (bohem války, který je zakladatelem jeho krevní linie) a je považována za jednu z posledních z této krevní linie. Jeho krevní dědictví mu umožňuje vytvářet a kontrolovat oheň. Má mírně divoký smysl pro charisma, ale jeho skutečné já je někdo bez morálky a je úplný sociopat.

Cain Warlock - velmi silný upír pracující pro společnost. Má schopnost změnit se do modrého vlka. Nerespektuje Jira, jelikož si myslí, že je nezralý. V minulosti byl jedním ze strážců Alice.

Tmavá princezna na severu - Seiova starší sestra, kterou Dračí král z východu velice respektuje. Je velmi mocná a dokáže měnit počasí.

Crow / Kuro - velmi mocný upír a zručný šermíř. O jirovi říká, že je jeho žák. Je strážce Tepmné princezny severu.

Zhang Lei Kao - Lovec upírů a blízký spojenec Seie. I přes své stáří, dokáže zabít Kowloonského upíra pouhým dřevěným hrotem.

Kelly Wong - upír pomáhající obyvatelům ve zvláštní zóně. Jediná z jedné skupiny upírů, která dorazila do Zvláštní Zóny. Ztratila při tom všechny přátele i náhradní dceru.

Chan - dcera Kelly, která byla proměněna na Kowloonské dítě a Kelly jí musela zabít.

Johan Tsang - Kowloonský upír, který ukrýval svou identitu, aby mohl do Zvláštní Zóny. Ukryl se v Kellyině skupině, kde nakazil všechny její přátele i dceru a byl zabit rukou Jira, ještě než se dostal do Zvláštní Zóny.

Jinnai Shōgo - Šéf Mimiko a vedoucí týmu Compromisers. Je blízkým spojencem Seie.

Hibari Kusunogi - Mimičina mladší kolegyně ze společnosti. Má ráda klepy a jejich spekulace.

Badrick Serihan - velmi přísný a vysoce postavený člověk, který dbá, aby bylo ve zvláštní Zóně bezpečí.

Rinsuke Akai - Přítel Jira, který zařídil bezpečnostní opatření na lodi, kterou Jiro s Kotarem připluli.

Yafuri Chao - přímý potomek Kowloonského krále a "mladší bratr Cassy." Miluje boj. Je velmi zdatný v šermířském umění, bojových umění a upíří moci. Má tendenci prosazovat své ambice.

Sayuka Shiramine -Zelmanova osobní asistentka, člověk, která dovolila aby jí zelman sál krev.

Zaza - člověk, který pozval Cassu do zvláštní zóny. Je ponížením pro Cassu a zabit rukou Jira.

Mitaki Onezaki - Muž, který stojí v čele společnosti Order Coffin Company. Vyrůstal ve speciální zóně a za pouhých 10 let přeměnil oblast ze slumů na metropoli. Odmítl opustit Zvláštní zónu, když byla napadena.


Zdroj krve

Alice Eve - velmi stará krev a členka nejvyšší upíří rodiny. Alice byla považována za matku Temnoty a zakladatelkou oné Chaotické krevní linie, známé jako Sage. Během 19. Století se zamilovala do Jira a změnila jej na upíra. Byla zabita rukou Cassandry, své nejlepší kamarády a reinkarnovala se do Kotara.

Adam Wong - známý jako král Kowloon a otec Kowloonských dětí. Je zakladatelem nejmladší černé krve a je zodpovědný za Hongkongskou křížovou výpravu, během které byl zabit Jirem a jeho popel uzavřen do urny a zazděn na jedenáctém nádvoří. Po křížové výpravě, jsou jeho děti hojně loveny.
Stará krev - odkazuje na upíry žijící 100 a více let, s nezměrnou mocí, než jsou řadoví upíři.
Černá krev - upíří krev. Mají své silné a slabé stránky. Všichni upíři jsou zranitelní stříbrem. Slabí jedinci mohou se proměnit v popel jen po pouhém škrábnutí stříbrného předmětu. Pouze silní upíři mohou přežít poranění stříbrným předmětem.
Červená krev - krev lidské populace.

Speciální zóna - město chráněno barierou, která zabraňuje vstoupit konkretnímu druhu upírů, pokud není pozván. V tomto místě v symbioze žijí lidé a upíři. Zvláštní Zóna byla postaveny jako náhrada za zničený Hong Kong, když byl během poslední křížové výpravy zničen.
Požadavky na pozvání upírů do zvláštní zóny:
Musí být člověk žijící v Zóně, který ví, že pozývají upíra.
Inviter musí také věřit, že Zóna je pro ně správným místem.

Kowloonské děti - upír pocházející z krevní linie Kowloonského krále. Útočí jak na upíry tak na lidi a tím rozšiřuje svou krevní linii. Je možnost se jim stát po kousnutí Kowloonským dítětem nebo pitím jeho krve. Zasažený upír po proměně má bledou kůži, špičaté uši, ostré nehty a oči černé se žlutými zorničkami. Jejich povaha se změní na divokou a velice agresivní.

Order Coffin Company - organizace která umožňuje žití upírů a lidí bok po boku ve speciální zóně. Jejich ředitel založil speciální zónu.
Potlačovací tým - upíři, kteří násilím brání nezvaným hostům aby vstoupili do zvláštní zóny.
Kompromisér - agent, který řeší problémy mezi lidmi a upíry ve zvláštní zóně bez použití nasílí. Jelikož se často dostávají do problémů, doprovází je strážce, který je chrání.

Hide Hand - schopnost, který umožňuje upírům telekinezi (např. pohybovat předměty, levitace, lámání kostí bez dotyku, atd.) Někteří mají schopnost vytvořit barieru, o kterou se zastaví kulky. Tuto schopnost mají třeba přímí potomci Kolwoonského krále.
Eye Raid - schopnost upíra ovládat mysl člověka prostřednictvím očního kontaktu. Mohou vyhledat určité vzpomínky, vyvolat hypnózu a kontrolovat jejich činy.
Oční zapalování - Forma vampirické pyrokineze. Zelman Clock se zdá být jediný, kdo může tuto sílu využít (vzplanou mu zorničky)
MOJE HODNOCENÍ
Velmi zajímavý seriál, v některých chvílích se mi zdál trochu zmatený a chaotický, kdo ským, jak, za jakých podmínek, co se stalo v minulosti a proč. Jinak nebyl špatný. Nejoblíbenější postavou pro mě byl Sei a Zelman.
OCENĚNÍ: 7/10

Melodie mého srdce --- Díl I.

1. května 2018 v 17:00 | Ami-chan |  + Melodie mého srdce - autor Ami-chan --- DOKONČENO ---
Tak, je tu ten první dílek, prosím, ignorujte chyby, a že jich tam je, pst sem to flákala, ale snad to není tak děsný. Užijte si to...
gbhnj
Krásný letní den. Slunce pálí, děti pobíhají venku, smích nezaniká. Dneska se cítím velmi dobře, ovšem, jsou tu jisté věci, nebo spíš lidi, který bych nejrači vymazala ze svýho života. No,ale oni mě asi taky. Přesto se snažím užít si každou vteřinu života, i když není zrovna růžová.Nevadí,že vše vždycky nevyjde,jak bych chtěla.To je prostě život.Život je hra a my hrajeme.Občas ňáká figurka odpadne a možná proto skončí i ostatní,ale ne já.Já nepřestanu hrát,dokud nevyhraju.Proč?... Protože já se nikdy nevzdávám!!!Ano,to mě naučil jeden kluk.Kluk,na kterého nezapomenu a který navždy zůstane v mém srdci…

Jsou to už 4 roky co odešel a nedal o sobě vědět.Neuplyne den,abych na něj nemyslela,den,abych si nevzpomněla na jeho krásný uklidňující úsměv,den,abych si nevybavila jeho nádherné modré oči,které mi připomínají mořskou hlubinu,ve které se při každém pohledu do nich můžu utopit.Ty jeho oči měli takovou hloubku,ale...já se nikdy nebála.Naopak,cítila sem se v bezpečí.Jako by mi nikdo nemohl ublížit.Nevím,čím to bylo.Ale jo,vim,…byl to on!Jeho duše bojovníka,která vždy bojovala až do konce,jeho statečné srdce,které tisíckrát obětoval za ty,co miluje.Kéž bych byla jako on.Měla jeho odvahu,jeho sílu,jeho vůli,jeho….pane jo,je toho moc.Vytvořil si v mém srdci zvláštní místo,aniž by o tom věděl.Místo,které bude navěky patřit jenom jemu a které nikdy nikdo nevymaže.Dokonce ani já,pokud bych chtěla.Je to moc silné.Nechci,ale kdyby………Co to melu.Já sem tak blbá.Kdo ví,jestli ho někdy ještě uvidim.Slíbil,že se vrátí,ale pořád nic.Co když na mě zapoměl?NE,sakra,za tohle bych se měla profackovat.Co to vůbec melu?On přece nikdy nebere své slovo zpátky….to je jeho cesta ninji…

Brána Konohy je stále otevřená.Ne kvuli němu,ale já přesto každý den vyhlížim mladého blonďatého chlapce,jehož kroky směřují sem,zpátky domů.Ale co když ho nepoznám?Přece jen jsou to 4 roky.Každý se změnil,já,mý přátelé,ano,určitě i on.Co se strachuju?On se nikdy nezmění.Teda doufám.Ale co se bojim?Dyť ty jeho oči bych poznala kdekoli.Ty,které byly tak upřímné a plné soucitu.Co si to nalhávám?Za tu dobu si na mě určitě ani nevzpomněl.Má na práci důležitější věci,proto taky odešel.Určitě právě piluje ňákou skvělou techniku ,kterou by oslnil,ale to není potřeba.On sám je zázrak,alespoň teda v mých očích.Už se pomalu vzdávám naděje,že se někdy vrátí.Ale přece jen...naděje umírá poslední.Ať chci nebo ne,já pořád věřím.Věřím,že se vrátí.Nemůžu to ovládnout,nemám tu moc.Možná si to nalhávám tak dlouho,že tomu sama věřim.Budu se s tim muset smířit.Je pryč...NAVŽDY!

Nebo ne?Ano,je to tak!K bráně Konohy přichází dvě postavy,jedná vysoká a druhá průměrná.Dokonce má blonďaté vlasy a modré safírové oči a.…JO!Je to on.Osoby právě prošli bránou.Strážci Konohy stojí s pusou otevřenou do kořan.

,,Ano,jsou to oni.Určitě!",špitají si mezi sebou dva z nich a stále sledují dvojici,která vešla do vesnice.Klidným pomalým krokem kráčí ulicemi a rozhlíží se všude po okolí.Zastaví se až u Ichiraku,kde se bonďák rozplývá nad krásnou vůní ramenu,kterou už dlouho necítil.Vyšší muž se usměje a podá návrh dřív,než by se z něho vyklubalo vynucení.
,,Tak co,dáš si ramen?",optá se s úsměvem blonďáka,který ho samou radostí popadne kolem krku.
,,Díky Senseii!Ale ne,že mě pozveš a zas za to zaplatim já!",zdůrazní a odtáhne se od vyššího muže.Plnou parou vystřelí ke stánku a zabere si první volené místo.
,,Hele,počkej prcku,nemáme čas tu lelkovat.Objednej to a padáme!",zkazí mu muž radost,ale blonďák se nehodlá vzdát.
,,Ale proč?Nebyl sem tu 4 roky,tak snad tu můžu posedět aspoň pár minut a vychutnat si ramen!"
,,Až jindy,teď se musíme stavit za hokage-sama a podat správu o našem návratu!"
,,No jo,ty si ale protiva.",povzdechne si chlapec a s dvěma obříma porcemi nudlí se připojí ke svému učiteli.Mají namířeno do kanceláře hokage,ale po cestě je zastaví chlapecký křik.
,,CO!!!!!Si to fakt ty?!",vytřeští oči chlapec s hustým obočím a sestřihem podle kastrolu.
,,Huh?Kdo to……….a Lee…………si to ty,že jo?",zaraduje se okamžitě blonďák a rozeběhne se naproti chlapci.
,,Hele,já se ptal první,ale jo,sem.Kdy ses vrátil Naruto?",vychrlí na blonďáka spoustu otázek a
oba si padnou kolem krku.
,,Právě teď,jak se vede?",odpoví mu celej vytlemenej a zeptá se tentokrát on.
,,Ale jo,dobrý.Hele,kam myslíš,že deš?To se ani nepozdravíš se starejma kámošema?",obviní ho křivě Lee a nebručeně si skříží ruce na prsou.
,,Jasně,že jo.Už se na vás moc těším,ale nejdřív se musíme stavit za bábi Tsunade.",odpoví Naruto a uklidní uraženýho Leeho.
,,My?",udivý ho a začne se rozhlížet.Zaregistruje vysokého padesátníka s dlouhými bílými vlasy,postávajícího za Narutem,jak slídí po ňákejch pěknejch roštěnkách.
,,Á,Jiraiyo-sama.Já si vás nevšiml,jak se vede?",pozdraví ho ale odpovědi se nedočká.
,,Co je s nim?",vyzvídá od Naruta a ukazuje prstem na bělovlasého staříka.
,,Co?Ale,to je normálka,hledá ňákou pěknou holku.",mávne nad tim rukou a rozloučí se s kamarádem.Při otočce zachytí Jiraiyu za triko a táhne směr kage kancl.
,,Hey,Naruto,co to vyvádíš?",trhne sebou a vymaní se z Narutova sevření.
,,Co jako?Říkal si,že spěcháme?",zarazí se nad tou motanicí Naruto a podezíravě si Jiraiyu prohlédne.
,,Ale,dyť sme se teď vrátili,Času je dost.Hele,tamhle je stánek.Di si tam sednout,něco si objednej a čekej na mě.Já si udělám malej průzkum.",odbije Naruta a snaží se ho zbavit.jako nenápadně se snaží vytratit,ale Naruto tenhle trik už moc dobře zná a znova na něj nenaletí.
,,Ty jeden zvrhlíku,nikam nejdeš!Předtim,když sem chtěl ramen,tak sme čas neměli a teď,když si zahlíd ňákou pěknou ženskou,tak jako jo?No to teda ne!",protestuje a máchá rukama tak,že mu koupený ramen vylítne….a je po obědě.
,,No vidíš ty trdlo.Určitě máš teď hlad,tak si tam sedni a neotravuj.Já se k tobě pak připojim.",postrkuje Naruta směrem ke stánku a zmizí za rohem jako pára nad hrncem.
,,To je děsnej babolap.No co,tak já se du zdlábnout.",povzdychne si Naruto a odfrčí ke stánku.

Slovo autorek

1. května 2018 v 16:00 | Nagadir, Etsuko Nakamura, Argo |  + Naruto: Charllee team - autor Nagadir, Etsuko Nakamura, Argo
Charllee team
Tohle je příběh, který jsem se rozhodla napsat společně se svými dalšími dvěmi kamarádkami Etsuko a Argo. Je to dost silná parodie, takže vás varuji předem!!

A teď něco o postavách:
Jméno: Ayame
Věk: 19 - 20 let
Bydliště: Konoha
Vlasy: černé, po pás
Oči: modré
Oděv: černošedý
Love: Deidara
Schopnosti: manipulace s vodou ve všech jejich skupenstvích, taijutsu
Démon: vlčí
  • útočná složka týmu
  • taktik, stratég
Jméno: Argo
Věk: 23 let
Bydliště: Konoha
Vlasy: bílé, vysoký culík
Oči: modré
Oděv: černý
Love: Kakashi Hatake
Schopnosti: taijutsu, léčitelství
Démon: bílá kočka
  • neumí plavat
  • slabě narušená
  • pozice medika
Jméno: Arwen
Věk: 18 let
Bydliště: Konoha
Vlasy: černé s ocelévě modrým nádechem, vysoký culík
Oči: jasně modré
Oděv: černý
Love: ----
Schopnosti: manipulace s vlasy nezávisle na vůli
Démon: dlouhosrstý černý vlk
  • inteligentní
  • obranná složka týmu
Jméno: Charlles
Věk: 27 let
Bydliště: Konoha
Vlasy: blond, krátké
Oči: zelené
Oděv: černošedý jounninský
Schopnosti: ninjutsu
  • nudí (prudí) přednáškami XD
Tak, teď si je asi budete umět zhruba představit... Musím vám taky sdělit to, že o postavu Argo se starala Argo (tudiž vymýšlela ji, komentovala...), o postavu Ayame jsem se starala já a Arwen měla na starost Etsuko.
VAROVÁNÍ!!!
Celý tento přáběh je silnou parodii, tudíž, je dětem a mladistvým nedostupný!!! XD
Příběh je pod perexem... přejeme příjemné čtení.
PS: Doporučenou ochrannou pomuckou jsou plínky

Yumiko's Diary - Slovo autorky

1. května 2018 v 15:00 | Rin-chan |  + Yumiko's Diary - autor Rin-chan
No už je to tak, konečně jsem přemohla svou lenost a (pro některé z vás dost blbě) ukončila Hate.A teď je tady novej příběh.Nevím, jaký budou vaše reakce na něj, a kdyžtak ho totálně zruším .Tentokrát je to formou ,deníčku´a bude to první příběh tohodle typu zveřejněnej na rin-layout.
Yumiko, čerstvě patnáctiletá puberťačka která doteď žila v dětském domově se dozvídá novinu.Ozvala se její pravá máma a chtěla by ji vychovávat.Jí se to ale nezdá jako moc dobrá věc, nemá zájem o svou rodinu.Jenže musí jet.Tak se dostává do Listové, která je podle ní značně zaostalá a nudná.Jindy příjemná blondýnka se rozhodne, že bude všem otravovat život jelikož ten její zatím za moc nestál a je pěkně protivná.Ke všemu s ní pěkně cvičí puberta, musela opustit milovaný kroužek a všechno to jde páté přes deváté.Nesnáší svoje jméno a proto si říká Yumi.Když ji někdo nazve Yumiko, což mají ve zvyku skoro všichni, hned vybuřuje.Nechce se ničeho účastnit, nechápe, co to vlastně lidé v Konoze dělají a chce domů.Brzo ale zjistí, že život tady není zas tak hroznej.A její máma?To si počkejte....
Rin-chan

JAPONSKO - 日本国 – Obecné informace

1. května 2018 v 14:00 |  Japonsko - 日本国 (Nippon)
JAPONSKO - 日本国 - Obecné informace
Země vycházejícího slunce: 日 (ni, slunce) 本 (hon, původ) 国 (koku, země)
Japonsko je ostrovní stát, ležící na východě Asie, omývaný Tichým oceánem na jihu a východě země, Východočínským a Japonským mořem na západě a Ochotským mořem na severu. Tvoří jej čtyři hlavní ostrovy, jedno souostroví a na více jak 3 000 malých ostrůvků. Celý tento stát ležící na ohnivém prstenci (hranice tektonických desek táhnoucí se napříč celou zeměkoulí) a zabírá plochu 377 801 km2.

Hlavní ostrovy Japonska tvoří Hokkaido (北海道)ležící na severu země, Honšú (本州) největší ostrov japonského souostroví, Šikoku (四 国) a Kjúšú (九州). Všechny ostrovy jsou velmi hornaté a převážně sopečného původu. Celkově je v Japonsku na 580 hor vyšších jak 2 000 m, z toho sedm přesahuje výškou hranici 3 000 m nad mořem.

Nejvyšší a zároveň nejznámější horou Japonska je sopka Fudži ( 富士山, Fudži-san) stojící osaměle západně od hlavního města Tokia. Dosahuje výšky 3 776 m nad mořem. Dalšími tří tisícovkami jsou Kitadake 3 192 m, Hotakadake 3 190 m, Arigatake 3180 m, Ontake 3 063 m, Norikura 3 026 m a Tatejama 3 015 m.

Největší nížina Kantou se rozprostírá v okolí Tokia na ploše zhruba 13 000 km2.

Velmi častým jevem v Japonsku je zemětřesení. Ročně tu zaznamenají až 1 500 otřesů. Z toho několikrát za století se objevuji tak zvaná Velká zemětřesení, které vyvolaly i vlny Tsunami. Poslední takové zemětřesení nastalo v roce 2011, které zasáhly oblast Tóhoku a síly otřesu dosáhly 8,9 stupňů Richterovy stupnice. V ten čas, podle odhadů zemřelo na 22 000 lidí a čtvrt milionu to připravilo o domov. Další velká zemětřesení za posluho století, byly Velká zemětřesení v Kantó, v letech 1923, dosahující 8,3 Richterovy stupnice, další 1995, Zemětřesení v Kóbe, 7,2 stupně a v roce zasáhlo oblast Čúecu zemětřesení o síle 6,9 stupně Richterovy stupnice.

Japonsko je konstituční monarchie v čele s císařem. Současný císař Akihito je 125 císařem v pořadí a vládne asi 127,1 milionu lidí, z toho 80% žije na největším ostrově Honšú. Samotná Japonská společnost je složena z 98,5 % etnických Japonců. Zbytek jsou většinou zahraniční pracovníci a nejaponské obyvatelstvo, což je asi 1,78 milionů lidí.

Hlavními náboženství je Šintoismus a Budhismus. Šintoismu údajně věří 70% obyvatel, co je asi 107 mil. lidí a Budhismu asi 30 %, tedy necelých 90 mil.. Ty to čísla jsou však zavádějící, jelikož většina obyvatel japonska neponechává nic náhodě a hlásí se k oběma vírům.

Úvod do historie a pojmy


Úvod do historie a pojmy
"Dějiny píšou vítězové."

Historie - Paměť lidstva, souhrn událostí, které se staly v určitém časovém sledu ve světě
Každý vývojový proces v přírodě a společnosti (širší smysl)
Vývoj v lidské společnosti (užší smysl)

Historická věda (dějepis) - společenská věda
Seznamuje s historií lidstva a jeho poznáním
Dokazuje nenáhodnost nakupených událostí
Popisuje díla významných osobností

Historiografie - všeobecné líčení (dějepisectví)

Historické metody - postupy, techniky, zkoumání
Heuristika (shromažďování historických pramenů a literatůry)
Kritika pramenů (přímá i nepřímá, genealogická, geografická, statistická, srovnávací,…)
Interpretace (výklad, analýza)
Syntéza (shrnutí)

Uspořádání výkladu - chronologické x teritoriální nebo kombinace obou dvou

Historické prameny - zdroje informací o minulosti, dokumenty doby
Hmotné - pozůstatky člověka, činností, výtvorů
Písemné - seznamy panovníků, záznamy, zákoníky, dopisy, legendy,…
Tradiční - mýty, pověsti, legendy
Obrazové - mapy, atlasy, kresby
Zvukové, audiovizuální - filmy, videokazety, CD, DVD,…

Dvojí teorie o vzniku světa a člověka:
Teorie stvoření - bible
Teorie vývojová - Darwin

Pomocné historické vědy:
Paleografie - o vývoji a druzích písma
Diplomatika - o úředních záznamech
Chronologie - měření času
Heraldika - o erbech
Numizmatika - o mincích
Sfragistika - o pečetích
Metrologie - o soustavých měr a vah
Epigrafika - o nápisech rytých
Statistika - o změnách ve společnosti
Genealogie - o rodových souvislostech
Demografie - o obyvatelstvu
Faleristika - o hodnocení řádů a vyznamenání
Filigránologie o průsvitkách v papírech
Kodikologie - o středověkých rukopisech
Kampanologie - o zvonech
Vexilologie - o praporech

Periodizace dějinného vývoje
Pravěk - od nejstarších dob do výskytu písemných pramenů
Starověk - do pádu západořímské říše
Středověk - do objevení Ameriky
Novověk - Do 20. století

Kotouče

1. května 2018 v 12:00 |  - Beyblade

Kam dál